Přežili ti nejpřátelštější. Má to ale nebezpečný háček, tvrdí vědec
„Velký mozek, kultura ani jazyk nestačí. Bez schopnosti přátelit se bychom tu dnes pravděpodobně nebyli. Díky ní jsme se naučili vnímat jako rodinu i ty, které jsme předtím nikdy neviděli, lépe spolupracovat a nakonec i předběhnout ostatní druhy lidí,“ říká evoluční antropolog a autor teorie o přežití těch nejpřátelštějších Brian Hare. Jak by vypadal svět, kdyby se lidé nedokázali přátelit? Proč z nás přátelskost někdy dokáže udělat i nebezpečné agresory? A jak s tím vším souvisí multikulturalismus, Donald Trump a stážisté v americkém Kongresu?
V úvodu své knihy píšete o Charlesi Darwinovi – tvrdíte, že dnes jeho evoluční koncept přežití nejsilnějšího nechápeme úplně správně. V čem přesně se podle vás ti, kteří tvrdí, že přežije ten nejsilnější, mýlí?
Koncept přežití nejsilnějšího se v obecně rozšířeném chápání interpretuje velmi pokřiveně. Mnozí si pod ním totiž představí fyzickou sílu, velikost, krutost.
Pokud jste větší, silnější a máte více prostředků, v některých situacích vám to skutečně může pomoci zvítězit. Když ale mluví o přežití nejsilnějšího Darwin, má na mysli organismy, které zkrátka disponují nějakou vlastností, jež přináší dalším generacím výhodu – pomůže jim přežít.
Problémem obecně populární interpretace Darwinovy teorie zároveň je, že po ní často následuje morální soud. Mnozí mají tendenci myslet si, že právě díky velikosti a síle je jednotlivec nebo celá skupina hodnotnější než druhá. Darwin ve své teorii ale