Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mezinárodní tým vedený českým vědcem připravil kovovou vodu. Zlatě se leskne

Kapka slitiny sodíku a draslíku vystavená působení vodní páry 10–4 mbar. Na kapce se usadila vrstvička vody, v níž se rozpustily elektrony uvolňované z kovu, čímž získala zlatý kovový lesk. Foto: Phil Mason / ÚOCHB
Kapka slitiny sodíku a draslíku vystavená působení vodní páry 10–4 mbar. Na kapce se usadila vrstvička vody, v níž se rozpustily elektrony uvolňované z kovu, čímž získala zlatý kovový lesk. Foto: Phil Mason / ÚOCHB

Udělat z vody kov, to zní jako splněný sen alchymistů. Proto je jen správné, že tuhle metodu vymysleli a vyvinuli v Praze, v ÚOCHB AV ČR. Ten koneckonců není zas tak daleko od Zlaté uličky.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Tím ale veškerá podobnost s alchymií končí. To, co mezinárodní tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie udělal, je špičková věda jednadvacátého století vycházející ze znalosti procesů na kvantové úrovni.

Není kov jako kov

Když se řekne kov, představíme si obvykle prsten, čepel nože, vrata od garáže nebo trup letadla. Tedy něco jako zlato, ocel, hliník či třeba měď. K hlavním znakům kovů, jak je většinou známe, patří pevnost a tvrdost.

Jenže vždy tomu tak být nemusí. Připomeňme rtuť, která je za běžných podmínek kapalná. Připomeňme sodík a draslík, které se pohodlně dají krájet nožem a plavou na vodě. Gallium a cesium, pokud se k nim někde dostanete, vám v ruce roztají do loužičky, stačí k tomu teplo vaší dlaně. (Varování: s tím druhým

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější