500 let od pádu Aztécké říše: Proč se Španělům povedlo podrobit mocná impéria v Novém světě
Mexičané si připomínají kulaté jubileum události, která zcela proměnila nejen směřování jejich vlasti, ale i běh globálních dějin.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Když politoložka Araceli Mondragónová uslyší dotaz, zda je možné považovat Hernána Cortése za otce mexického, z velké části míšeneckého národa, začne vrtět hlavou k vyjádření důrazného nesouhlasu. „Nikdo přece nechce být potomkem zprznění (la chingada),“ brání se vytváření blízkého vztahu mezi obyvateli její vlasti a španělským dobyvatelem Aztécké říše, od jejíhož pádu 13. srpna uplynulo přesně půltisíciletí.
Zakladatel, ke kterému se nehlásí
Přitom v mexické metropoli se turista lehce dostane k rozlehlým nástěnným malbám (takzvané muraly), na nichž umělci Cortése s jeho domorodou družkou Malinche zobrazili právě jako symbolické rodiče nového národa. Aztécká žena, která se do španělské družiny dostala jako otrokyně na počátku dobyvačného tažení, veliteli Jihoevropanů posloužila nejen jako konkubína.
Historicky důležitější roli měla Malinche jako překladatelka z jazyka Aztéků do mayského dialektu, který ovládal jeden z členů výpravy, jenž mohl vyřčené dál přeložit do španělštiny. Skrze znalosti tamních zvyků byla Cortésovi rovněž „konzultantkou“ při styku se zcela
