Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jsme tak chytří, jak daleko vidíme? Výkonné mozky se nejspíš vyvinuly v prostředích s dobrou dohledností

Jde-li o oběd, jde vždy také o život. Foto: Jongsun Lee on Unsplash
Jde-li o oběd, jde vždy také o život. Foto: Jongsun Lee on Unsplash

V průběhu pozemské evoluce opakovaně vznikaly velké a výkonné mozky. Podle nového modelu k tomu zásadně přispěl přechod na souš, do přehledných a přiměřeně členitých prostředí, kde přináší výhodu plánování.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Proč se v evoluci vyvinuly velké mozky? Hrála největší roli náhoda, nutnost využívat různá prostředí, predátoři a konkurenti, nebo dokonce tlak příslušníků vlastního druhu? Podle nového výzkumu založeného na počítačovém modelování představuje důležitý faktor přehlednost prostředí.

Když se zaměříme na únik před predátory, ve vodním prostředí s omezenou dohledností jsou nejdůležitější pohotové reakce. Mezi strategiemi založenými na reflexech a plánování není velký rozdíl. Na suché zemi, kde je dohlednost mnohem větší, naopak získává prim složitější strategie založená na pečlivém zvažování dalších kroků. Důležité ovšem je, aby se v těchto prostředích nacházel střední počet překážek. Jakmile je jich málo, nebo naopak příliš

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější