Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zemřel Steven Weinberg, poslední velký fyzik nejslavnější generace

Steven Weinberg v roce 1979, kdy získal Nobelovu cenu. Foto: ČTK/AP
Steven Weinberg v roce 1979, kdy získal Nobelovu cenu. Foto: ČTK/AP

Steven Weinberg, jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků, zemřel v pátek 20. července ve věku 88 let. Svým objevem sjednocení elektromagnetismu a slabé jaderné síly, za nějž dostal Nobelovu cenu, zásadně přispěl k odhalení vnitřní struktury hmoty a energie.

Profesor Weinberg byl patrně posledním z generace, která přinášela jeden převratný fyzikální objev za druhým, z generace, která přímo navazovala na Einsteina, Bohra, Fermiho či jejich následovníky Feynmana a Dysona. Jeho odchod je symbolickým mezníkem; jedna éra fyziky se definitivně stala historií.

Hledání řádu

Současným fyzikům se občas vyčítá, že už dlouho nepřinesli objev srovnatelný s obrovským pokrokem, dosaženým jejich vědou v první polovině dvacátého století. Není to úplně spravedlivé, pochopitelné však ano. Roku 1900 vědci nevěděli, z čeho se skládá atom. Roku 1950 už rozuměli jeho vnitřní struktuře tak dobře, že se nástroj jeho pochopení – kvantová mechanika – dal využít pro tak praktické aplikace, jakou jsou polovodičové součástky – tranzistor a o trochu později integrované obvody, čipy. Během téže doby vznikl laser, radar, elektronový mikroskop, obecná teorie relativity a samozřejmě také atomová bomba. Nešlo tedy jen o pokrok v teorii. Fyzika zcela změnila svět.

Od té doby se pokrok zpomalil. Do určité míry to je klam způsobený tím, že novější objevy jsou stále obtížněji pochopitelné, nestihly se ještě dostat do učebnic, a tím pádem ani do povědomí vzdělané veřejnosti. Zdá se však, že příroda skutečně klade větší odpor než dosud, že nízko visící ovoce je otrháno a teď musíme počkat, než si pořídíme vyšší žebřík. Svůj podíl má také odliv zájmu. Nejlepší mladí vědci dnes častěji volí kariéru například v molekulární biologii, která převzala štafetu nejslibnějšího odvětví roku 1953, kdy Watson, Crick, Wilkins a Franklinová správně popsali strukturu DNA.

Stevenu Weinbergovi bylo tehdy dvacet let a studoval na Cornellově univerzitě. Pak

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější