Nenuťme Afghánkám minisukně a s táliby jednejme, radí expert
Svět čeká, že se v Afghánistánu bude opakovat krvavá občanská válka z 90. let, která skončí nastolením chalífátu, opětným uzavřením žen v domech a kamenováním nevěrnic. Expert na střední Asii, tamní populace a radikální islám profesor Rustam Burnašev z kazašsko-německé univerzity v Almaty popisuje, jak se tálibové mění, ale proč by emancipované ženy přece jen už měly balit kufry.
Muži v turbanech vypadají, jako by vyskočili z nějaké orientální pohádky o tisíci a jedné noci. Nebo spíš z hororu? Tálibán je podle dosavadních zkušeností z pohledu Západu synonymem krutosti, primitivní fundamentální aplikace starých norem na současný život, omezování svobody a ponižování žen.
Západ po dvaceti letech marných a často i nešikovných snah vyrobit si z Afghánistánu asijský ostrůvek demokracie ze země pod Hindúkušem odešel a ponechal ji těm, kteří se v ní cítí být doma. Je na nich, aby se dohodli a zkusili poprvé v historii žít spolu – fundamentální tálibové, volnomyšlenkářští Tádžikové i šíitská menšina Hazárů obývající vysoké hory Bámjánu. Kdysi tady stály největší sochy Buddhy na světě. To Tálibové je vyhodili do povětří.
Bude se historie opakovat? A stane se Afghánistán zemí, kde má žena menší práva než velbloud a zpívat si každý musí zaběhnout do sousední země, kde to je povolené?
Znalec středoasijského prostoru a muslimské historie, současnosti a mentality obyvatel této části Asie profesor Rustam Burnašev je patrně jedním z mála lidí, kteří ještě dávají Afgháncům šanci.
Říká se, že dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Ale přesto: Uvidíme zase obrázek, který si pamatuji z Afghánistánu z doby, kdy ho ovládali tálibové? Ženy v burkách, zákaz hudby, povinný dlouhý plnovous, veřejné sekání
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
