Írán s nastupujícím prezidentem Raísím dál míří od teokracie k autokracii. Ovlivní to i zahraniční politiku
Analýza spolupracovníka Deníku N: Írán se opět dostal do středu pozornosti mezinárodního společenství. Novým prezidentem se stal kandidát tvrdé konzervativní linie Ibráhím Raísí. Na druhou stranu ve Vídni probíhají rozhovory o oživení dohody o íránském jaderném programu, jež by měla pomoci zmírnit tenze na Blízkém východě. Petr Tůma z Washingtonu vysvětluje, co tyto protichůdné pohyby znamenají pro Írán a Spojené státy a jak se propisují do měnící se geopolitické architektury regionu.
Konsolidace moci v rukách kleriků dnes může paradoxně ohlašovat jejich další slábnutí na úkor silových složek v čele s Revolučními gardami.
Rouháního vystřídá spolutvůrce Tribunálu smrti, sankcionovaný v EU i USA
Na konci prvního srpnového týdne opustí po osmi letech íránský prezidentský úřad Hassan Rouhání, stoupenec opatrných změn a středové politiky.
Úřad uvolní vítězi červnových voleb, kandidátovi konzervativců a chráněnci nejvyššího duchovního vůdce, šedesátiletému Ibráhímovi Raísímu.
Ten od roku 2019 vedl íránskou justici a na Západě je z jeho celoživotní soudcovské kariéry, kterou započal bezprostředně po islámské revoluci, připomínán zejména jeho podíl na takzvaném Tribunálu smrti, který na příkaz