Když spolu „mluví“ diamanty. Český vědec v Belgii učinil s kolegy další průlom ve vývoji kvantových počítačů
Zatímco velké technologické firmy jako Google nebo Intel zkoumají, jak postavit kvantové počítače schopné vyřešit velmi komplikované problémy, další krůčky technologií nové generace se odehrávají i ve vědeckých laboratořích. Ten nejnovější nese českou stopu.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Technologické firmy jako Google nebo Intel, ale taky třeba čínská vláda mezi sebou soupeří ve vývoji počítačů nové generace: kvantových. Ty nepracují s jedničkami a nulami jako klasické přístroje, ale využívají k výpočtům jevy ze světa kvantové fyziky – například vlastnosti částí atomů, jako je spin (obrazně řečeno směr rotace). Díky tomu dokážou provádět unikátní matematické a logické operace.
Už dnes ukazují, že si dokážou rychle poradit se složitými úkoly. A jejich příslib do budoucna tkví právě v provádění komplikovaných algoritmů o mnoha proměnných, na něž by klasické počítače nestačily, což se hodí například pro předpověď počasí nebo vývoj léků a nových materiálů.
Další krok na cestě k využívání těchto technologií učinili čeští vědci. Profesor Miloš Nesládek z univerzity v belgickém Hassletu navázal se svými kolegy včetně těch z pražského ČVUT na dřívější práci a popsal, jak mezi sebou propojit
