Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Víme, kam se řítí náš důchodový systém, ale moc netušíme, co s tím. Tak si spočítejme různé možnosti

Vyžije dnešní střední generace ve stáří ze svých důchodů? Foto: Fotolia
Vyžije dnešní střední generace ve stáří ze svých důchodů? Foto: Fotolia

Komentář Jiřího Hlavenky: Kdybych věděl, jak na důchodovou reformu, udělím si ihned metál. Recept tedy nemám, není ale zase tak těžké propočítat, jak to dopadne, když se nebude dělat nic. Nebo se třeba zvýší věk odchodu do důchodu, popřípadě zavedou nějaké další pilíře.

Situace s důchody začíná být dost prekérní. Čísla statistického úřadu ukazují, že rok co rok klesá počet lidí v aktivním věku (mezi 15. a 65. rokem) o cca 30 tisíc a současně stoupá počet lidí v seniorském věku o 50 tisíc. Tato čísla jsou pro příštích dvacet až třicet let docela přesně předvídatelná i do budoucnosti, protože vycházejí z existující struktury populace, tak zvaného stromu života. Stále se zmenšující počet ekonomicky aktivních osob tak musí „živit“ stále se zvětšující počet penzistů – tak tomu v průběžném systému je a vždy bude, pokud bude zachován.

Spočítejme si, kolik to bude stát – „každého z nás“. Pokud by byla konstantní výše důchodu (což není), znamenají demografické nůžky nárůst výdajů na penze rok co rok o sedm miliard, přičemž efekt se kumuluje: sedm dnes, za rok 14, za další 21… Na každého ekonomicky produktivního člověka pak připadá něco přes tisícovku za rok navíc, se započtením poklesu počtu plátců asi 1300 korun. Takže 1300 korun letos, 2600 napřesrok, 4000 třetí rok… A to prosím bez navyšování důchodů.

Tento trend se dá vyvažovat – bez zvyšování daní – rychlým a trvalým růstem ekonomiky. Je to vidět v těchto letech: rychle rostoucí ekonomika těch sedm miliard navíc ročně (počítáno ve stálých cenách) vygeneruje celkem bez námahy. V okamžiku, kdy růst skončí a křivka se přehoupne do stagnace nebo sestupné fáze, nastane problém. Svírání nůžek bude pokračovat, ale zdroje nebudou.

Spořicí pilíře problém nevyřeší

Než začneme vymýšlet důchodové modely a nabourávat ten současný průběžný, vězme, že jakmile do něj „hrábneme“, sníží se příjmy rozpočtu země. Pokud bychom ubrali deset procent ve prospěch různých typů dalších „pilířů“, tedy spoření, připravíme státní rozpočet rok co rok o 30 miliard. Protože ale aktuální systém průběžný je, muselo by se tam na důchody těch 30 miliard přilít odjinud. Na každého ekonomicky aktivního občana by to dopadlo dalšími 4500 korun navíc. Nebo by o tohle museli mít současní důchodci méně (o 15 tisíc na každého a na rok!). Takže tohle asi ne.

Pokud ale nesáhneme na průběžný systém, možnosti se zužují. Různé typy dalších pilířů jsou samozřejmě možné, ale vždy to znamená, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Ekonomika, Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější