Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dětem dáváme právo volby, ale nemohou si dělat, co chtějí. Kvůli pandemii máme víc zájemců, říká ředitelka montessori školy

Nově zrekonstruovaná budova montessori školy funguje od loňského září. Foto: Lenka Marková
Nově zrekonstruovaná budova montessori školy funguje od loňského září. Foto: Lenka Marková

Když se během pandemie přesunula výuka ze škol do online prostředí, řada rodičů měla možnost nahlédnout, jak vlastně vypadá vyučování jejich potomků. Ne každý s tím byl spokojen. Montessori škola v Polné právě v této době zaznamenala nárůst počtu zájemců o inovativní vzdělávání. „Rodiče během pandemie nahlédli do škol a komunikace s učiteli a najednou mají sami touhu věci měnit,“ vzpomíná ředitelka Lenka Marková. Vysvětluje i to, jak montessori vzdělávání funguje.

Když koncem 19. století začala vystudovaná lékařka Maria Montessori pracovat ve škole pro děti s hendikepem, rozhodla se nevyužít běžnou didaktiku, ale začala děti pozorovat, aby zjistila, jak se samy učí různým věcem. Na její metodice dnes stojí mnoho škol a školek po celém světě.

V čem hlavně se liší montessori vzdělávání od toho běžného?

Systém montessori ze své podstaty není založen na žádném srovnávání, proto se do srovnávání montessori systému a toho běžného se neradi pouštíme. U nás se pracuje hlavně s pozorováním dítěte a nabízením mu odpovídající podpory. Je to systém, který se zakládá na respektování obecně platných principů a potřeb, které děti mají. A tyto principy spojují děti na celém světě, kde se montessori výuka s úspěchem uplatňuje.

Každé dítě se naučí mluvit či pohybovat v přibližně stejném období. Toho si Maria Montessori všimla a různá vývojová období v životě dítěte popsala. Hlavní rozdíl bude asi v tom, že to není uměle vytvořený systém, ale vychází z obecně platných principů. Děti jsou přirozeně zvídavé, mají touhu se rozvíjet. Na nás je rozpoznat jednotlivá období a dát jim podporu. Na tom stojí celý náš přístup.

Zakladatelka tohoto přístupu Maria Montessori žila na přelomu předminulého a minulého století a už za jejího života se principy, které objevila, začaly využívat ve školách. Do Montessori školy před válkou chodila i Anna Franková. Kdy alternativní způsoby vzdělávání pronikly k nám? Jsou stále v plenkách?

Tendence tady byly už na začátku 20. století. Od války až do roku 1989 tady ale inovativní způsoby ve vzdělávání neměly své místo, tehdejší režim je nepodporoval. Z hlediska světového kontextu jsme na začátku. Teď jsem měla možnost účastnit se mezinárodního kurzu pro ředitele montessori škol, kde jsem se setkala s řediteli z celého světa, třeba i z Afriky nebo Japonska. Mimo jiné tam byla i početná česká komunita ředitelů škol, které tady vznikají. Z toho některé mají dlouholetou tradici a řadu absolventů, početná byla ale i skupina škol mladších nebo zcela nově vznikajících.

Byl tu zájem o jiný způsob výuky hned po revoluci?

Ano, začaly vznikat nové montessori školy, mnohé z nich fungují dodnes. Dokonce tady byly tendence zavést montessori principy i do českého vzdělávacího systému. To se zatím bohužel úplně nepodařilo.

Vy sama jste dříve učila na běžné základní škole. Cítila jste, že takhle učit nechcete?

Já bych tu otázku otočila. Cítila jsem, že chci učit trochu jinak. Bylo mi blízké provázet děti na cestě za jejich poznáním a nepředkládat jim hotová fakta. Chtěla jsem je vést k jejich zodpovědnosti, vědomému užívání jejich práv i plnění si povinností. Důležitý pro mě byl vzájemný respekt a budování důvěry v rámci kolektivu. O to jsem se snažila už na základní škole, kde jsem předtím učila, a věřím, že se to dařilo.

Jen jsem nevěděla, že jsou to montessori principy. Tím se mi ověřuje, že jsou skutečně všeobecně platné. Na to jsem přišla, až když jsem byla doma na mateřské. Tehdy jsem se o montessori pedagogiku začala zajímat hlouběji. Uvědomila jsem si, že mi to dává smysl a chtěla bych se touhle cestou vydat.

Lenka Marková je ředitelka Meruzalky – Montessori základní školy v Polné. Její probací je český jazyk a hudební výchova.

Je tento druh vzdělávání pro každého? Pro každé dítě i každého rodiče?

Věříme tomu, že montessori systém je vhodný pro každé dítě, ale není pro každého rodiče. Spousta z nich si prošla vzděláváním, které bylo založené na autoritativním přístupu a neustálé kontrole. Tyto zážitky si nesou s sebou. Tento prožitek je u nich někdy těžké překonat. Ale spousta z nich už dokázalo udělat krok vpřed.

Máte i děti, které předtím docházely do běžné školy? Není to pro ně najednou šok?

To se teď dělo hodně v důsledku pandemie. Rodiče viděli, jak probíhá výuka na běžných školách, a dospěli do fáze, kdy

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Školství

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější