Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Podle čeho najde Gróňan při návratu z hospody svůj dům

Grónskou zástavbu si s žádnou jinou asi nespletete (městečko Ittoqqortoormiit, dříve Scoresbysund). Foto: Annie Sprattová, Unsplash
Grónskou zástavbu si s žádnou jinou asi nespletete (městečko Ittoqqortoormiit, dříve Scoresbysund). Foto: Annie Sprattová, Unsplash

Grónský deník Albíny Mrázové: Zdejší krajina se cizinci může zdát poměrně jednotvárná. Osmdesát procent povrchu ostrova pokrývají ledovce, obydlené pobřeží pak pustá tundra s řídce rozsetými křovisky a stromy. Šeď, barva zdejšího kamení, dominuje. Jakmile se ale ocitnete v jakémkoliv grónském městě, přivítá vás paleta snad všech odstínů. Grónská města jsou svými domy s barevnými omítkami proslulá.

Obydlená města tak, jak je známe dnes, se na tento největší ostrov světa dostala teprve před třemi sty lety, kdy se dánsko-norské království rozhodlo vrátit na půdu, kterou kdysi osídlili Vikingové ze Skandinávie. Do té doby tu místní Inuité bydleli v kamenných chatrčích, s Dány a Nory přišlo ale i dřevo a cihly, které navždy změnily grónskou architekturu.

Před příchodem kolonizátorů se domy lišily podle toho, čím se jejich obyvatelé živili. Na těch, kde žili rybáři, visela výzdoba z velrybích kostí, dům lovců tuleňů, pižmoňů či dalších místních savců se zase poznal podle kožešin. Reálné artefakty pak byly postupně vystřídány barvami, jež charakterizovaly jednotlivá povolání.

A do toho přijeli Evropané, tehdy

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Deník z ciziny

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější