Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dánové zjišťují, kde je zakopán norek. Bezos zjišťuje, zda byl Branson dost vysoko

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Pravidelný přehled novinek z vědy a techniky je tady. Dozvíte se o důležitém objevu v diagnostice covidu-19, na němž se významně podílí česká vědkyně; o potenciálně převratné mRNA vakcíně proti chřipce a nedostatku vakcín proti obyčejným spalničkám v Africe; o zlém osudu škeblí v Britské Kolumbii a také o ledu, který se dá ohnout.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Nejdříve ale o tom, že Richard Branson, zakladatel skupiny Virgin, se stal prvním miliardářem, který ve své soukromé kosmické lodi vzlétl do vesmíru.

Co je nového

Tedy, do vesmíru… to není tak docela jisté. Pyšně pojmenovaný stroj Virgin Galactic vzlétl z neméně pyšně nazvaného „Spaceport America“ po parabolické dráze do výšky 88 km. Je to vesmír? NASA pokládá za hranici kosmického prostoru výšku 80 km, Světová federace leteckých sportů (FAI) však 100 km, takže Bransonův výkon je sporný. Ne že by na tom příliš záleželo; jenže právě Bransonovi určitě záleží. Svým letem chtěl přeběhnout konkurenční projekt Jeffa Bezose, zakladatele společnosti Amazon. Ten se k podobnému podniku na palubě své lodi New Shepard chystá za dva týdny. Bezosův tým už teď říká, že Bransonův let skutečným vesmírným letem nebyl; to až jejich šéf bude ten první.

Jde o poměřování… dobrá, zůstaňme decentní – ega – v nejčistší podobě. Bransonův i Bezosův let je zbytečný z hlediska rozvoje vesmírných technologií a výzkumu vesmíru. Jejich stroje nestačí k tomu, aby se dostaly na oběžnou dráhu, nemohou tedy plnit žádný praktický účel kromě uspokojení rozmaru obou velmi bohatých pánů. (Tím se liší od Elona Muska, jehož lodě na oběžnou dráhu létají a svedou to levněji než státní subjekty.)

Oba miliardáři však mohou své peníze přece jen možná dostat zpátky. Branson píše: „Mým cílem je změnit sen o cestování vesmírem v realitu – pro mé vnuky, vaše vnuky, pro každého.“ Tím myslí: pro každého, kdo bude schopen a ochoten zaplatit čtvrt milionu dolarů za devadesátiminutový let, který se v nejvyšším bodě dotkne hranice vesmíru. Branson má už teď prý kolem šesti set rezervací. Banka UBS odhaduje roční obrat trhu s vesmírnou turistikou v roce 2030 na tři miliardy dolarů. Inu, kdo ví.

Podobně výstřední zážitek, ale o dost levněji, si nejspíše brzy budou moci dopřát milovníci zábavních plaveb. Po Karibiku a Středozemním moři se může jejich oblíbenou destinací už brzy stát slavný Severozápadní průjezd, tedy kličkovaná mezi ostrovy severní Kanady

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější