Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Malý Balkán pod Pradědem: Je na co být hrdí, nesmíme zapomenout, burcují potomci řeckých uprchlíků

Foto: Nejmladší řecká generace ve Slezsku a na severní Moravě. Foto: Monika Durajová
Foto: Nejmladší řecká generace ve Slezsku a na severní Moravě. Foto: Monika Durajová

Tisíce Řeků uprchly před více než sedmdesáti lety kvůli občanské válce do Československa. Mnozí zde našli druhý domov. Jak žije řecká komunita ve Slezsku a na severní Moravě dnes?

Vzduchem se nese vůně souvlaki a teplého pita chlebu. Ze strunného hudebního nástroje buzuki se linou tóny řecké lidové písně, lidé se v kroužku drží za ruce a tancují. V okně visí řecká vlajka a místem prostupuje i obrovská pohostinnost a temperament, které jsou tak typické pro jižanské národy.

Tato scéna se ale neodehrává v Aténách nebo na Krétě. Jsme v Jeseníku, jednom z míst, kam před více než sedmdesáti lety utekli řečtí uprchlíci před občanskou válkou, která v jejich rodné zemi zuřila. Dodnes zde žije hrstka pamětníků a jejich potomci, kteří hornatému regionu u hranic s Polskem za posledních několik desetiletí vtiskli nezapomenutelný charakter.

„Pamatuji si na jedno focení hned po tom, co jsme přijeli. Bylo nás tam více řeckých dětí a všichni jsme se mezi sebou bavili, chvíli jsme neposeděli. Najednou na nás fotograf začal křičet: ‚Ticho, ticho!‘ Jenže my jsme vůbec nerozuměli česky a mysleli jsme si, že se máme posunout. Tak jsme všichni šli do rohu na druhý konec místnosti. Ani fotograf nechápal, co to děláme,“ popisuje se smíchem své počáteční trable s češtinou energická šestaosmdesátiletá Janula ze Zlatých Hor.

Janula (vpravo je její známá Athina) přijela do Československa v roce 1948 vlakem přes Vojvodinu. Foto: Monika Durajová

Do Československa se dostala jako třináctiletá v roce 1948 kvůli probíhající občanské válce v Řecku, která vypukla krátce po druhé světové válce.

„Byl to první konflikt v rámci

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější