Staré hry mají rozhodně co nabídnout. Jsou dělané s větší láskou, říká zakladatel videoherního muzea
Sběratel Čeněk Cibien dává podle svých slov přednost blikající CRT obrazovce přes sterilním LCD displejem. A remake ho většinou přiměje, aby si zahrál originál na starém hardwaru. Pod značkou Cibien’s Corner připravuje herní pořad Retro Game Show a v Praze provozuje herní muzeum i hernu.
Muzeum her (aneb Cibien’s Corner Game World), údajně největší svého druhu ve střední Evropě, obnovilo stejně jako jiná muzea provoz v květnu. Po několikaměsíční nucené pauze si mohou návštěvníci přijít prohlédnout i vyzkoušet exponáty z Cibienovy sbírky, která zahrnuje jak historické, tak moderní hry.
Na dvou patrech expozice umístěné do obchodního centra Šestka v Ruzyni nechybí herní konzole, počítače, pinbally, ale i třeba herní smartphone Nokia N-Gage nebo arkádové automaty, do kterých hráč musí doslova vlézt, typu Star Wars Battle Pod.
Jaké byly vaše herní začátky?
Myslím, že jako jedny z prvních her jsem hrál někdy v šesti letech Ski or Die, Stunts, Arkanoid, Test Drive, DuckTales nebo prvního Indianu Jonese, ještě na počítači X386. To byl rok 1989, 1990. Chodil jsem také hrát na automatu do herny, co bývala na hlavním nádraží.
Kdy jste na to navázal sběratelsky a vůbec s myšlenkou herního muzea?
Vysloveně sbírat jsem začal až před nějakými pěti lety. Kvůli práci jsem hodně cestoval, a vždycky jsem si odněkud přivezl nějakou novou herní konzoli, abych na ní hrál. Staré jsem ale nevyhazoval, neprodával, takže se mi to střádalo. Pak jsem začal sbírat ve velkém. Nejdřív jsem se soustředil na herní stojany, které firmy používají k prezentaci nového zařízení. K tomu se pak přidaly herní automaty a další. Měl jsem
