Hádek se bojíme, vyhýbáme se jim, a to je chyba. Jak spolu lépe nesouhlasit?
„I když se dnešní společnost hádá více než kdykoliv předtím, skutečně smysluplným sporům se vyhýbáme. Bez nich ale kolektivně hloupneme, kreativně stagnujeme a necháváme pasivní agresivitu požírat naše vztahy,“ říká autor knihy o tom, jak spolu lépe nesouhlasit, Ian Leslie. Jak se pozná dobrá hádka? Proč jsou páry, které se častěji hádají, šťastnější? A proč je pro nás tak těžké ustát, když někdo řekne „Myslím, že se mýlíš“?
V úvodu své nové knihy píšete: „Roky mě fascinovala otázka, proč tolik našich sporů dopadá špatně.“ Našel jste na ni při psaní knihy o hádkách odpověď?
V jistém smyslu ano – lépe dnes rozumím tomu, jak se spor stává nepřátelským, jedovatým, rozhněvaným a ničivým a také proč k tomu dochází tak často. Ale rovněž jsem si uvědomil, že tyto viditelné toxické spory nejsou největší problém, kterému čelíme.
Když jsem knihu začal psát, myslel jsem si, že bude o tom, jak takové hádky omezit. Dnes si ale myslím, že ještě větší problém je, že nemáme dostatek dobrých sporů – hádky považujeme za stresující a ničivé, a tak se jim snažíme vyhnout.
Proč by měl být nedostatek hádek problém? O co bez nich přicházíme?
Spory jsou pro člověka pravděpodobně ten nejlepší způsob, jakým se může dostat ke
