Chtěl, aby mu říkali Berlusconi. Soukup už to v politice zkoušel a vždy to dopadlo neslavně
Když Jaromír Soukup před několika týdny slavnostně odhalil své plány na vstup do politiky, nešlo v jeho kariéře o žádnou novinku. Naopak. Tuto epizodu má už několikrát za sebou a pokaždé to končilo stejně – hádkami a ublíženým odchodem.
Na politické scéně se Jaromír Soukup objevil poprvé už před třinácti lety, a sice po boku Strany zelených. Přivedl ho tehdejší šéf strany Martin Bursík.
„Já jsem ho poznal někdy na začátku devadesátých let ještě v Občanském fóru. On a jeho účetní mi dělali účetnictví, což se mi potom bohatě vrátilo,“ vyprávěl Bursík před deseti lety v Lidových novinách. Dnes už o něm hovořit nechce. „Nechci s ním být nijak spojován,“ odbývá žádosti o vyjádření k nynějšímu mediálnímu magnátovi.
Soukup tehdy k Zeleným přišel především jako donátor, klíčový finanční podporovatel. Jeho už tehdy mocná mediální agentura Médea totiž straně zařídila kampaň. Za deset milionů oblepila zemi billboardy a inzercí a placení faktur odsunula až na dobu po volbách. Stranu tím pomohla dostat do Poslanecké sněmovny.
„Byl to svým způsobem ode mě podnikatelský risk, který vyšel, protože na 99 procent se Strana zelených do Sněmovny dostane,“ tvrdil ještě před volbami, v květnu 2006, Soukup deníku Právo.
Svoji roli donátora okamžitě zužitkoval. Jako absolvent právnické fakulty a certifikovaný daňový poradce se totiž vzápětí stal i expertem Zelených v ekonomických otázkách a po volbách nečekaně i jedním z vyjednavačů o budoucí vládní koalici.
Za Zelené řešil třeba oblast veřejných financí a s politickými esy typu Miroslava Kalouska
