Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: O těžkostech dospívání, hojivém K-popu i závislosti na jídle

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Páteční dění, obsah i tipy na čtení pro prodloužený víkend z nabídky Deníku N shrnuje Dominika Píhová.

Kdyby tak celý den pršelo!
Pak by pro mě někdo plakal
Nebe zrcadlí můj stín
stojím na temnotě, hlavu skloněnou k patám

Tak zní úryvek z písně Forever Rain, kterou zpívá Kim Namdžun alias RM a skrze niž otevírá svou pozoruhodnou sondu do korejské kultury kolegyně Magdalena Slezáková. Píše v ní o těžkostech dospívání v Jižní Koreji, především pak ale o tamní popkultuře, která tíseň mladých autenticky zrcadlí a pomáhá ji tišit.

„Tíha, kterou mladí Korejci nesou na zádech, je drtivá. Být dobrý nestačí – chce se od nich, ať jsou nejlepší,“ píše autorka v poutavém výletě do světa populárních K-popových idolů BTS, hororové variace na zombie žánr jménem Sweet Home či problémů korejských teenagerů zhmotněných v seriálu Extracurricular. A tématu se věnuje i dnešní epizoda podcastu Studio N.

Jak politiku vidí prvovoliči?

A u mladé generace a jejích těžkostí ještě chviličku zůstanu – na téma prvovoličů a toho, co jim politické strany v Česku (ne)nabízí, se totiž zaměřili kolegové Kirill Ščeblykin a Karolína Klinková v textu nesoucím titulek K volbám chodí, politiky ale zas tolik nezajímají. Prvovoličům strany neumí nic nabídnout.

I když poslední volby ukázaly, že se mladí lidé k hlasovacím urnám přitáhnout dají, strany se do boje o ně úplně neženou. Proč tomu tak je a jak to reflektují samotní prvovoliči? To všechno a mnohem víc najdete v článku.

Za připomínku také stojí, že oba výše zmíněné texty jsou součástí Speciálu N < 25, který vyšel tento týden při příležitosti konce školního roku a začátku prázdnin. A i když si ho na stáncích už nepořídíte, online je vám k dispozici stále. Najdete v něm třeba odpovědi na otázky žáků a studentů o koronaviru, rozhovor s Benem Cristovaem, texty o videohrách, sportovních stipendiíchdůvody, proč si nenechat znechutit přírodní vědy.

Trocha politiky, opravdu jen špetka

Piráti v únoru předběhli ANO, pak začali padat. Kam a proč odcházejí jejich voliči? To v článku nadupaném grafy, výzkumy, daty a odborníky vysvětluje kolega Jan Tvrdoň. Z volebních modelů se sice zdá, že před letním utlumením kampaně jsou v čele preferencí tři podobně silné subjekty, Piráti a STAN mají ale nejméně příznivou dynamiku podpory.

Podle nejnovějšího modelu agentury Median by v červnu vyhrálo volby hnutí Andreje Babiše. Stále sílí i hnutí Přísaha Roberta Šlachty. To by podle Medianu přeskočilo obě tradiční levicové sněmovní strany ČSSD a KSČM a získalo šest procent hlasů.

Podle politologa Petra Justa Pirátská strana doplácí na to, že je sice poměrně přijatelnou volbou pro velký počet lidí, ovšem jen pro část z nich je jasnou volbou. Ilustrace: Petr Polák

Začátek léta pak politikům obecně přinesl poměrně nelichotivou zprávu: Češi přestali reprezentantům i institucím důvěřovat. Tři měsíce před volbami není v zemi jediný politik, kterému by důvěřovalo alespoň 30 procent lidí. Příčiny ve svém textu odkrývají kolegové Honza Tvrdoň a Prokop Vodrážka.

A protože politika s ekonomikou jdou ruku v ruce, vřele doporučuji pročíst další z analýz ekonomických programů stran. Hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management Martin Lobotka si v ní tentokrát posvítil na sociální demokracii a hned v titulku konstatuje: Text ČSSD vize obsahuje jen v názvu. Rozpočtovou realitu nebere v potaz.

Chce to Kontext!

Delší volno si zaslouží také doporučení na delší texty, které nenajdete nikde jinde než v naší víkendové příloze. O tom, jak potravinoví giganti využívají naši tendenci k závislosti na jídle, mluvila Karolína Klinková s americkým novinářem Michaelem Mossem. „Kdybyste mi před pěti lety řekli, že Oreo je návykové jako heroin, zasmál bych se. Dnes vím, že průmyslově zpracované potraviny byly navrženy tak, aby ničily naši kontrolu, vůli a schopnost rozhodovat se,“ říká třeba.

Kolegyně stojí i za dalším zajímavým čtením – A mohu přijít v teplákách? Jak pandemie změnila randění a co s ním bude dál. Nabízí v něm vhled do komplikované reality nezadaných během covidu. K už tak stresujícím stránkám postpandemického randění se teď navíc mnohým singles přidal pocit, že pokud nechtějí měsíce v úplné izolaci zažít znovu, měli by si s hledáním vztahu opravdu pospíšit.

Závěrem pak z kontextového menu vypíchnu esej profesora literatury Nicholase McDowella, který se v něm rozepisuje nejen o knize Areopagitica: projev Johna Miltona k anglickému parlamentu na obranu nelicencovaného tisku (1644) a jejím významu pro dnešní dobu.

„Milton za ničivé občanské války tvrdil, že společnost může rozvíjet intelektuální svobodu pouze tak, že nějakým způsobem omezí ty, kteří ji chtějí popírat: ve svém strhujícím pojmenování problémů, které dodnes trápí liberalismus, jsou argumenty Areopagitiky aktuální i v informačním věku,“ upozorňuje autor.

Nezbývá mi než vám popřát hezký víkend a příjemné počtení.

Čtete Notes? Vyzkoušejte i naše další newslettery! Naši redaktoři pro vás píšou týdenní souhrny o domácí politické scéně, aktuálním dění v USA, Německu nebo o světě vědy a techniky.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější