Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Otevřený souboj o vítězství i černý scénář pro opozici. Co čeká Česko před volbami?

Po letních prázdninách nás čeká horká fáze kampaně. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Po letních prázdninách nás čeká horká fáze kampaně. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Analýza: Čtvrt roku před volbami se rýsuje několik hlavních bitevních linií pro podzimní sněmovní klání. Kromě boje o vítězství bude také zásadní, kolik stran se dostane do Sněmovny. Právě to totiž může rozhodnout o sestavení budoucí vládní většiny.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Již za tři měsíce se miliony lidí vydají do volebních místností a zvolí si 200 poslanců. Sněmovní klání, které Česko čeká, bude z řady důvodů velmi zajímavé a také důležité. Rozhodne se o budoucí vládě, ale i o dalším směřování země.

Na začátku letních prázdnin je hra o vítěze voleb otevřená. V čele žebříčku předvolebních preferencí se pohybují tři subjekty, které mohou reálně uvažovat o výhře: ANO a obě opoziční koalice.

Červnová měření sociologických agentur zachytila jistou resuscitaci dosavadního hegemona české politiky. Hnutí premiéra Andreje Babiše po měsících strádání (na své poměry) ve všech výzkumech posílilo, v některých se opět vyhouplo do vedení.

Situace v čele se tak prakticky srovnala. I když je pochopitelně zajímavé sledovat, které uskupení ve volebním modelu virtuálně vítězí, zásadnější jsou trendy podpory pro jednotlivé subjekty. A ty jsou odlišné: od Pirátů se STAN se voliči odvracejí, ANO a Spolu naopak posilují.

Koalice Pirátů se Starosty se na svůj dosavadní vrchol podpory dostala během březnových a dubnových měření. V následujících měsících ale z řady důvodů zažívá postupný propad. Median, Kantar CZIpsos se shodují, že tato koalice propadla o pět až šest procentních bodů.

V realitě českých sněmovních voleb, kterých se účastní zhruba 60 procent lidí, každý procentní bod znamená přibližně 50 tisíc voličů. Ti se ovšem nikam nepropadnou, spíše hledají jinou alternativu.

Dva světy

Od voleb v roce 2017 českou politiku do jisté míry tvořily dva autonomní světy. Alespoň co se týče preferencí. Na jedné straně byly vládní strany jako ANO, sociální demokraté a také komunisté, kteří kabinet tolerovali. K tomuto bloku, který by šel charakterizovat také jako okruh příznivců prezidenta Miloše Zemana, lze připočíst také hnutí SPD.

Na druhé straně bylo pět opozičních stran a hnutí (ODS, Piráti, lidovci, TOP 09, STAN), které se postupem času sjednotily do dvou silných volebních formací. Až do příchodu pandemie platilo, že voliči mezi těmito dvěma pomyslnými světy v podstatě nepřecházeli. Volební preference byly nebývale stabilní a oba bloky si udržovaly plus minus podobnou podporu.

S nástupem koronaviru a zejména po rozjetí druhé vlny na podzim 2020 se ledy začaly hýbat. Hnutí ANO oslabovalo, růst začali zejména Piráti a hnutí STAN, polepšila si ale také SPD. Voliči začali částečně přecházet od vládních stran k opozici.

Letos v červnu podle sociologických výzkumů docházelo opět spíše k přelivům voličů v rámci obou oddělených světů, od Pirátů se ale daří odsávat část voličů také hnutí Přísaha.

„Zhruba polovina expirátských hlasů se přesunula ke

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Sněmovní volby

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější