Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Už sto let budují čínští komunisté, někdejší učni ruských bolševiků, nový světový řád. Některé jejich metody se příliš nezměnily

Komunistická strana rozhoduje už od dob Mao Ce-tunga prakticky o všem, co se v Číně děje. Foto: Adobe Stock
Komunistická strana rozhoduje už od dob Mao Ce-tunga prakticky o všem, co se v Číně děje. Foto: Adobe Stock

Před sto lety, nedlouho po první světové válce, se v nejlidnatější zemi světa rodila dnes mocná komunistická strana. A protože pevnou rukou nejen stále řídí životy bezmála jedné a půl miliardy Číňanů, ale má stále větší vliv na to, co se po světě děje, není od věci si připomenout, čím vším čínští soudruzi za uplynulé století prošli.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Komunistická strana Číny vznikla v červenci 1921 v Šanghaji z iniciativy Komunistické internacionály. Je produktem doby, kdy čínská proreformní inteligence hledala cestu, jak přetvořit tradiční rodové a regionální struktury převážně agrární společnosti v centralizovaný národní stát podle evropského vzoru.

První komunisté byli z větší části mladí Číňané vracející se ze zahraničních studijních pobytů, kteří intenzivně vnímali zaostalost své země a volali po radikálních společenských změnách. K jejich nespokojenosti přispěly i výsledky versailleských jednání o poválečném uspořádání, kde došlo k zamítnutí čínských požadavků na vrácení německých území v provincii Šan-tung Číně.

Dnes se sice generální tajemník Komunistické strany Číny hlásí k dědictví „znamenité pětitisícileté čínské kultury“, pravda je nicméně taková, že před sto lety se Čína ke své tradici obrátila zády a započal zde proces modernizace domácí „zaostalé“ kultury v duchu „poevropštění“ (Ou-chua) či „pozápadnění“ (Si-chua).

Hledání inspirace na Západě přineslo záhy do Číny také debaty o socialismu, které od začátku 20. století intenzivně probíhaly v USA a Evropě. V očích významné části čínských vzdělanců, z jejichž řad se tradičně rekrutovaly politické elity, se jevil „socialismus“, či spíše různě chápané socialismy, jako přirozená součást kýženého procesu pozápadnění, tím spíš, že o svých verzích socialismu mezi lety 1919 až 1921 v Číně přednášely takové celebrity, jako byl John DeweyBertrand Russell.

V této atmosféře se v Číně objevili agenti Kominterny, kteří

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Čína

Historie

Komentáře, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější