Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když všichni ekonomové říkají totéž, je načase utéct, říká harvardský profesor Dani Rodrik

V současnosti jsme v přechodném období, takže dost z těch starých snadných odpovědí se vytratilo, říká Dani Rodrik. Foto: archiv DR
V současnosti jsme v přechodném období, takže dost z těch starých snadných odpovědí se vytratilo, říká Dani Rodrik. Foto: archiv DR

Nejvíc musíme investovat do globální spolupráce v otázkách klimatické změny a veřejného zdraví, říká harvardský ekonom Dani Rodrik. „Ani naše politické systémy, ať už demokratické, nebo autoritářské, ani kolektivní rozhodovací mechanismy nejsou příliš dobré při vytváření kompromisu mezi blahobytem současných generací a blahobytem těch budoucích,“ vysvětluje akademik v rozhovoru nejen o tom, proč nemáme bezmezně věřit ekonomům, co je klíčem k dobré globalizaci i jakých černých scénářů se po covidu-19 obává.

Jednou z vašich nejznámějších myšlenek je koncept politického trilema světové ekonomie, tedy že demokracie, národní státy a ekonomická globalizace nejsou všechny zároveň slučitelné. Z trojice podle vás můžeme mít vždy jen dvě proměnné. Jakým směrem posunul toto trilema covid-19?

Pandemie ukázala, že politické instituce musí odpovídat především svým nejbližším voličům, což jsou ti na národní úrovni. Trilema se projevuje například skrze takzvaný vakcínový nacionalismus, důraz na vnitrostátní zásobování nebo zákaz vývozu kritických zásob do zahraničí.

Mohla by samozřejmě existovat světová demokracie nebo federalismus, kde bychom o pandemii a distribuci vakcín rozhodovali s větším ohledem na potřeby jiných částí světa, to by ale vyžadovalo mít také nějakou formu kolektivního odpovědného demokratického rozhodování na světové úrovni, a od toho jsme velmi daleko.

Hypoteticky bychom provozovali demokracii na světové úrovni a hyperglobalizovanou ekonomiku, národní suverenita by ale byla výrazně oslabená, protože rozhodovací jednotkou by se v zásadě stal svět jako celek.

Namísto toho zůstávají národní rozhodovací orgány suverénní a při každé krizi význam jejich suverenity roste. Vlády i teď reagují na potřeby voličů, což v podstatě znamená, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější