Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jediný opravdový důvod, proč se učit fyziku

David Scott na Měsíci roku 1971 předvedl na kameru, že kladivo a pírko padá stejně rychle. Kresba: Deník N
David Scott na Měsíci roku 1971 předvedl na kameru, že kladivo a pírko padá stejně rychle. Kresba: Deník N

Jestli chcete vědět, jak žít, kterou stranu volit, jakými pravidly se v životě řídit, pak potřebujete přírodní vědy stejně naléhavě jako společenské.

Možná jste na to už přišli sami. Ale jestli ne, prozradím vám otázku, která zaručeně přivede do rozpaků vaši učitelku fyziky, matematiky, chemie či biologie.

Ta otázka zní: k čemu mi bude dobré tohle znát?

Existuje na ni částečně pravdivá a velmi nezdvořilá odpověď, tu zas prozradím vašim učitelkám a učitelům, ale ještě ne teď. Bez nápovědy se na ni ale odpovídá obtížně.

Všimněte si, že v jiných školních předmětech tohle udělat nemůžete. Když se nenaučíte psát česky aspoň skoro bez chyb, budete svou neznalost prozrazovat denně a každému. S učitelem dějepisu můžete svést spor, zda je nutné znát všechny letopočty, přesto platí, že Evropě, ve které žijeme, nemůžete rozumět, když nevíte, že byl a co to byl Vestfálský mír a Vídeňský kongres. Ameriku nepochopíte, když si neuvědomíte, že se tam s lidmi obchodovalo jako s dobytkem ještě v době, kdy se u nás vybíralo na Národní divadlo. Bez základní znalosti Řecka, Říma a Bible budete navždy cizinci ve své vlastní kultuře. A nejjednodušší to má vaše angličtinářka: kdyby se našel někdo dostatečně pošetilý, aby se jí zeptal, proč že se má ten jazyk učit, může se místo odpovědi jen zasmát.

Základy společenských věd mají, jak se zdá, jednu důležitou společnou vlastnost. Když je nebudete znát, budete vypadat jako pitomci. A lidé si vás tak zařadí.

S přírodními vědami a matematikou to je jinak. Je docela pravděpodobné, že prožijete celý život, aniž byste na sebe prozradili, že neznáte Ohmův zákon, goniometrický tvar komplexního čísla a Darwinovu evoluční teorii. Nestanete-li se specialisty, pro něž jsou tyhle pojmy malou násobilkou, pak je nikdy nepoužijete. A ve společnosti na ně přijde řeč málokdy.

Často ale přijde řeč na jiné věci. Jsou vakcíny proti covidu bezpečné? Má být očkování povinné? Co by se mělo dělat s globálním oteplováním? Vyplatí se elektromobil, nebo má větší smysl vodíkové auto? Je jaderná energie zlo, anebo ji máme podporovat? Co to je jaderná fúze? Máme jíst umělé maso vypěstované ve zkumavce? Mají se povolit genetické zásahy pro léčení nemocí? Smíme povolit výrobu dětí na objednávku, s požadovanými vlastnostmi a vlohami?

Odpovědi na tyhle otázky rozhodnou o tom, jak bude vypadat svět blízké budoucnosti. Nepleťte se – žádná z nich není předem jasná a daná. A i kdyby byla teď, s novými poznatky se to může kdykoli změnit. Nestačí naučit se je jednou provždy. Všichni se budeme muset v těchto věcech rozhodovat ne jednou, ale opakovaně.

Skoro všechny velké politické problémy dneška obsahují nějakou vědeckou otázku. Nikdo z nás nemůže porozumět všem jejich detailům. Ale každý může – a měl by – pochopit, jak o nich vědci uvažují, odlišit dobré argumenty od špatných, rozpoznat zjevné lži.

Když nebudete znát základy přírodních věd, nebudete vypadat jako pitomci. Skoro nikdo si vás tak nezařadí. Ale budete se

Speciál N < 25

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější