Konec politické krize v poválečné Arménii? Jaké byly volby a co na to Ázerbájdžán, Turecko a Rusko
Arménské volby, které měly za cíl vyřešit politickou krizi v zemi spojenou s prohranou válkou o Náhorní Karabach, znají vítěze. Tím se stal stávající premiér země, Nikol Pašinjan. Vyostřenou předvolební kampaň provázely urážky i výhrůžky a řada politických analytiků se obávala násilných povolebních demonstrací. Volby v jihokavkazské zemi bedlivě sledovaly sousední Ázerbájdžán a Turecko i Rusko. Souvislosti popisuje spolupracovnice Deníku N.
V noci z neděle na pondělí měla velká část Arménů neklidný spánek. Volební komise po celé zemi právě sčítaly výsledky voleb, které mají potenciál ukončit hlubokou politickou krizi, ve které se země od prohrané války o Náhorní Karabach nachází.
Když se v neděli v 8 večer arménského času zavřely volební místnosti, svůj hlas odevzdalo 49,4 % z 2,6 milionu oprávněných voličů. Na výběr měli v těchto předčasných volbách z rekordního počtu 21 politických stran a čtyř koalic.
Největší šance však už od začátku měly zejména dvě strany – vládnoucí Občanská smlouva v čele s premiérem Nikolem Pašinjanem a nově vytvořená koalice s názvem Arménská aliance. Té předsedá jeden z bývalých prezidentů Arménie, Robert Kočarjan.
A vítěz byl překvapivý
