Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Oběti nacistů na Instagramu. Studentům mohou dějiny přiblížit moderní technologie i příběhy

V koncentračním táboře Osvětim zahynulo 1,4 milionů lidí, převážně Židů. Moderní dějepis může přiblížit příběhy některých z nich, Foto: ČTK
V koncentračním táboře Osvětim zahynulo 1,4 milionů lidí, převážně Židů. Moderní dějepis může přiblížit příběhy některých z nich, Foto: ČTK

„Jmenuju se Eva, žiju v Budapešti a jednou budu slavná reportérka. Ale teď jsem tady. Vítejte v mém životě.“ Instagramový účet @eva.stories simuluje, jaké by to bylo, kdyby za druhé světové války existovaly sociální sítě. Je to šikovný způsob, jak mladým lidem přiblížit historii, nebo bagatelizace hrůz holokaustu?

Je 15. února 1944 a Eva slaví 13. narozeniny. Den začíná krásně. Eva se svou sestřenicí Marthou vyráží na zmrzlinu. V dalším krátkém videu oslavu střídá strach a bezmoc. Martha musela odjet do Polska. Je pryč a nikdo z rodiny neví, co se jí může stát a jestli ji ještě někdy uvidí. Na dalším videu Eva píše, že jsou to její nejsmutnější narozeniny. To ještě netuší, že jsou poslední. Skutečná Eva Haymanová, z jejíhož osudu celý projekt vychází, zahynula 17. října 1944 v koncentračním táboře Osvětim.

Během války si psala deník, na jehož základě izraelský dokumentarista Mati Kochavi a jeho dcera Maya v roce 2019 vytvořili tento unikátní projekt. „Zdálo se mi, že jsem se s Evou setkal v Osvětimi. A řekl jsem jí: Nemohu tě zachránit, ale zařídím, aby se o tvém příběhu vědělo,“ popisuje Kochavi pro Radio Svobodná Evropa, proč se rozhodl tímto způsobem zpracovat příběh jedné ze šesti milionů židovských obětí holokaustu.

Skutečná podoba Evy Haymanové. Dívka si přála být slavnou reportérkou. To se jí splnilo až v roce 2019, tedy 75 let po její smrti. (Zdroj: archiv muzea Jad Vašem)

V několika krátkých videích tak můžeme s mladou dívkou procházet posledními měsíci jejího života. Tvůrci se nebáli využít možností, které Instagram nabízí, včetně filtrů a samolepek. Radostné dny provázené první láskou vystřídá strach ze zhoršující se situace Židů. Od zabavení dědečkovy lékárny přes zavření škol a povinnost být označen žlutou hvězdou až po převezení rodiny do židovského ghetta a následně do koncentračního tábora. „Tak moc bych si přála být naživu,“ říká představitelka Evy v jednom z posledních příspěvků.

„Na mladé lidi může tahle forma působit tak

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Sociální sítě

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější