Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Epidemie se nejvíce podepsala na duševním zdraví u chudších lidí, říká Höschlův nástupce

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Petr Winkler. Foto: archiv Petra Winklera
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Petr Winkler. Foto: archiv Petra Winklera

Covidové restrikce poznamenaly duševní zdraví až třetiny lidí. Nedávná studie Národního centra duševního zdraví ukázala, že nejčastěji pandemie způsobila psychické problémy lidem z nízkopříjmových rodin. „Tušili jsme, že tento aspekt může být důležitý, ale nevěděli jsme, že bude hrát tak klíčovou roli,“ říká v rozhovoru nový ředitel ústavu Petr Winkler.

V čele Národního centra duševního zdraví jste v polovině června vystřídal Cyrila Höschla. Dal vám při předávání funkce nějakou radu, jak ústav řídit? Například v čem by si přál, abyste pokračoval?

Oba velmi stojíme o další spolupráci. Pan profesor je momentálně na dovolené, ale po jeho návratu budeme pokračovat ve společných setkáváních, diskusích a aktivitách.

Jedním z projektů vašeho ústavu byla i nedávná studie, která ukázala velký dopad epidemie covidu na duševní zdraví lidí v Česku. Víme už nyní o tomto problému vše podstatné, nebo nás teprve začnou některé nové věci překvapovat?

Naše studie z jara a podzimu loňského roku skutečně ukázala, že epidemie výrazně zvýšila počet lidí s psychickými problémy. Na základě psychodiagnostických dotazníků jsme se dotazovali více než tří tisíc lidí z rozdílných společenských skupin. Ukázalo se, že oproti roku 2017 se zvedl výskyt duševních onemocnění u lidí o 20 až 30 procent.

Data výskytu duševních onemocnění u lidí z obecné populace – tedy mimo ústavy či ambulance – jsou přitom nejvíc spolehlivá. Ukazují mimo jiné to, jaké potenciální problémy mají lidé, kteří se dosud s žádnou psychickou poruchou neléčili.

Lékaři z psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice ale nyní zveřejnili zprávu s opačným vyzněním. Lidí s duševními poruchami v ambulancích lékařů podle jejich poznatků během epidemie výrazně nepřibylo.

Pokud vím, tak studie kolegů z VFN zkoumala něco jiného než my. Byla založená na datech z národního registru hrazených zdravotních služeb, kde je vidět spotřeba zdravotní péče. V tomto případě tedy to, jak lidé navštěvovali psychiatrické ambulance. Drtivá většina lidí s psychickými problémy ale

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější