Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Cristovao: Mlácení ani extrémní komentáře mě už nesložily. Nejhorší bylo být dítětem, které sem prý nepatří

„Abych se mohl zastavil, musel by se zastavit celý svět. A ten svět se zastavil,“ říká Ben Cristovao. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Abych se mohl zastavil, musel by se zastavit celý svět. A ten svět se zastavil,“ říká Ben Cristovao. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Když už můžete bojovat, když víte, kdo a kým jste, je to snazší. Když se teprve hledáte, je to zlý,“ vzpomíná Ben Cristovao na nejhorší okamžiky v dětství „černýho“ kluka. Jedna z nejpopulárnějších hvězd současné mladé hudebně-taneční scény mluví ve velkém rozhovoru o covidové ztrátě čichu, o dětech, vztazích i o tom, že se nechal naočkovat, aby na své fanoušky neprskal virus přes mikrofon.

Jak jste prožil epidemický rok a půl?

Před rokem, 16. března, jsme měli naplánovanou slavnostní otvíračku tady našeho Výčepu (povídáme si na dvorku hospody v pražských Holešovicích, jejímž je spolumajitelem, pozn. red.). Jenže dva dny předtím se všechny hospody zavřely v prvním lockdownu, takže to byl fakt vtipnej začátek.

Pak jsme různě fungovali přes okýnko, což pro úplně novou hospodu není ideální. Navíc jsem v původních plánech hodně myslel na turisty – přece jen je venku rostlinný způsob stravování rozšířenější. Ale kupodivu to začalo fungovat i pro Čechy. Rozjíždíme se.

Musel jste také zrušit spoustu koncertů. Nebyl to pro vás zásadní propad příjmů?

Mám kolem sebe super tým, reagujeme na situaci, jak přichází, pořád jsme něco tvořili a vymýšleli, hodně jsem psal nové věci. Také jsem s kamarádem vypiplal koncept Rum Cake, rumovýho „kejku“, dezertu, který jsme dotáhli do finále, a získali jsme pro něj logo „vegan“, což vůbec není snadný, je za tím hrozně moc práce, ale je to moje srdcovka.

Takže jste do covidových depresí neupadl?

V pohodě. Přiznám se, že nejdřív jsem byl i rád, že mám chvilku klidu. Protože když člověk začne dělat něco takového v měřítku, jako jsem to dělal já, těžko se zastaví. To by se musel zastavit celej svět. A svět se fakt zastavil. Byla to chvíle, kdy jsem si mohl odpočnout.

Jen aby to neznělo blbě, vím, že spousta lidí měla obrovský problémy, vůbec to nechci zlehčovat. Ale pak mi to začalo chybět. Uvědomil jsem si, jak mě ty koncerty a setkávání s lidma spolutvoří, přece jen je intenzivně dělám deset jedenáct let.

Ale vždycky jsem se rád vracel do samoty. Už dlouho žiju sám, jsem na to zvyklej, to se za korči nezměnilo. Ale předtím jsem přijel někam na koncert, kde bylo extrémně hodně lidí, dal jsem hodinu a půl show a pak jsem se dvě i tři hodiny fotil s každým, kdo chtěl. Vždycky.

Čím dýl jsem se totiž s lidma fotil, tím víc by mi bylo líto fanoušků, kteří čekali a nedočkali se. Tak jsem to vždycky dal. Ale pak byla samota příjemná. A pak se vídám rád jen s několika kámošema a kámoškama, nemám potřebu chodit z večírku na večírek a každej den potkávat tuny nových lidí.

Zasáhl někoho z vašich blízkých covid-19 nějak těžce?

Naštěstí ne, ale vím o lidech, kteří na tom byli blbě a kteří i umřeli. K tomu je potřeba mít respekt, nikdo si tu nemoc nevymyslel, je to hnusný. Sám jsem korču měl loni v srpnu. A doteď nemám zpátky některý druhy pachu.

Vůně dává tělu kouzlo

Přišel jste tehdy o čich?

Úplně. Bylo to jako kouzlo, jako by mě někdo začaroval, najednou se vyplo celý čichový centrum. Přivoněl jsem si ke skořici a necítil jsem nic. Člověka to vyhodí z reality, když věci, které mají fungovat, nefungujou a vy nevíte, kdy a jestli se ještě vrátí zpátky. Vyděsilo mě to. Už je to dobrý, ale některý čichový frekvence se ještě nevrátily. Bylo to strašný a ztráta čichu má i přesahy do jiných sfér, než je třeba jídlo.

Do erotiky?

Jo. Přesně!

Ztrácel jste vnímání tělesných pachů?

Nečekal jsem, že od vás tato otázka padne…

Pardon. Okamžitá asociace…

Ne, skvělý, lidský, díky za tu otázku, protože je to přesně ono. V erotice

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Speciál N < 25

Česko, Kultura, Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější