Osudy dobrého vlastence Raichla. Petr Stančík zpracoval osud člověka, který inspiroval i film Staříci
Petr Stančík napsal román o válečném hrdinovi, který ve stáří chystal atentát na nechvalně proslulého komunistického prokurátora. Pro jeho tvorbu je to nečekaný příklon k psaní o reálných osobách.
Když před patnácti roky pohřbil spisovatel Petr Stančík své básnické alter ego jménem Odillo Stradický ze Strdic, nejspíš tehdy netušil, že tím právě odstartoval druhou a o poznání úspěšnější etapu svojí literární dráhy. Autor živící se původně jako reklamní textař si během následujících let získal přízeň mnoha dětských i dospělých čtenářů. Pokud jde o ty druhé, největší ohlas mu zatím přinesl román Mlýn na mumie z roku 2014, na čemž pravděpodobně nic nezmění ani vydání Stančíkova nejnovějšího románu Pravomil aneb Ohlušující promlčení v nakladatelství Druhé město.
Ve zmíněném Mlýnu na mumie, který mu vynesl cenu Magnesia Litera za prózu, se autorovi povedlo v takřka ideálním poměru namíchat své oblíbené vypravěčské ingredience, k nimž patří mystifikace, erotika, okultismus, gastronomie a historické kuriozity. Z nich posléze připravil nadmíru košatý a exotickými chutěmi hrající příběh, zasazený do historických kulis a představující po stránce jazykové i fabulační pravý literární hodokvas.
Z osvědčeného receptu vycházel i při psaní svého dalšího románu Andělí vejce (2016), rozsahem poloviční a ve všech směrech o poznání méně opulentní próza však trochu doplatila na nespravedlivé poměřování s předešlým autorovým majstrštykem.
A právě k Andělímu vejci má co do námětu i tónu Stančíkova nová próza nejblíže. Tehdy si za protagonistu zvolil Augustina Hnáta, postavu takřka cimrmanovského ražení – spiritistu, básníka,
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
