Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Amerika bere své UFO vážně. CureVac zklamal. Druhá orbitální stanice Země v provozu

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Pravidelný přehled novinek z vědy a techniky je tady. Dozvíte se o novém využití bismutu (a co to bismut je), o chystaném projednávání fenoménu UFO v americkém Kongresu, o zklamání z vakcíny CureVac a také o tom, že riziko nákazy covidem po druhé dávce očkování je v Česku kolem dvou desetin procenta.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Podrobněji jsme v uplynulém týdnu psali o problematickém léku na Alzheimerovu nemoc (na stejné téma si můžete poslechnout také podcast) a o stále živé hypotéze úniku viru SARS-CoV-2 z čínské laboratoře. Vedle toho tu máme několik dalších důležitých zpráv.

Co je nového

Betelgeuze, jak to tak vypadá, nevybuchne. Kolísání jejího jasu nebylo podle nových pozorování způsobeno tím, že by hvězda přecházela do fáze supernovy, ale přechodem oblaku prachu, který ji zastínil a ještě se dočasně spojil s kondenzovaným plynem unikajícím z hvězdy samotné. Je to dobře. Jednak by bez ní souhvězdí Orion ztratilo část své krásy, jednak mít supernovu vzdálenou pouhých 548 světelných let by nemuselo být úplně zdravé – odhady sice říkají, že to je už bezpečná vzdálenost, ale kdo to má vědět jistě?

Trojice čínských astronautů úspěšně dorazila na zbrusu novou orbitální stanici, konkurenta ISS, a zahájila tam tříměsíční pobyt.

Bismut je kov, o kterém se většinou mnoho nedoslechnete. Je dost vzácný a jeho využití jsou spíš neefektní – přídavek do barviv, do slitin, důležitá složka některých léků (slavný americký Pepto Bismol se jmenuje právě po něm), poslední dobou stále častěji náhrada olova pro brokové zbraně, protože na rozdíl od něj není jedovatý. Teď se zdá, že by mohl mít dobré uplatnění ve fotovoltaice a v bateriích, což je odvětví, kde stále ještě může nějaký nový materiál přinést obrovský průlom. Bismut si zapamatujte, může se to hodit.

Takhle pěkně může bismut krystalizovat, když se mu trochu pomůže. Foto: Maxim Bilovitskiy, Wikimedia Commons,
CC BY-SA 4.0

Jen jsme rozdýchali zklamání z toho, že plyny v atmosféře Venuše neprokazují přítomnost života, už nám dělají zas nové naděje. Jejich předmětem je tentokrát Enceladus, měsíc Saturna, o němž se ví, že pod jeho povrchem je vodní oceán, z nějž do velké výše tryskají gejzíry. Množství metanu, které se tam dá naměřit, není prý vysvětlitelné anorganickými procesy. Výhodou je, že Enceladus, ač od nás velmi vzdálený, je dosažitelnější než Venuše, a mohl by se tedy zdařit i odběr vzorků.

Časopis MIT Technology Review sestavil žebříček deseti nejnadějnějších míst, kde ve Sluneční soustavě hledat život. Enceladus je až na čtvrtém místě, v čele zůstává Mars. (Můj tajný tip: Triton.)

Pojem pro dnešní den: setrvačná síla

(Proč zrovna setrvačná síla? To se dočtete o něco dál.)

Nejlepší názorné vysvětlení setrvačné síly, které znám, poskytuje Jaroslav Reichl ve své skvělé internetové Encyklopedii fyziky (vřele doporučuji, nic nedejte na trochu zastaralý vzhled webu, výklad je výborný). To vysvětlení je dost pragocentrické, ale snad to autorovi i mně prominete. Spočívá v tomhle: malý Jarda

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější