Účastníci defenestrace porušili zákony a věděli, jakou dohru to může mít. Hlavní strůjci povstání popravě unikli, říká historik
V pondělí uplyne 400 let od popravy tří pánů, sedmi rytířů a sedmnácti měšťanů na Staroměstském náměstí. I na svou dobu nezvykle krutý akt odstartoval jednu z nejtemnějších kapitol v našich dějinách. Historik Michal Nguyen z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pro Deník N vysvětluje, co masová poprava znamenala pro tehdejší společnost a jaké měla následky.
Staroměstská exekuce proběhla 21. června 1621, tedy právě před 400 lety. Co poprava tří pánů, sedmi rytířů a sedmnácti měšťanů znamenala pro tehdejší společnost? Co tím chtěli Habsburkové vzkázat do českých zemí?
Pro naši společnost, a to až do 20. století, nebyly veřejné popravy neobvyklé. Co už ovšem neobvyklé bylo, je počet popravených. Na dobové poměry se jednalo opravdu o obrovský proces, kterému přihlížely masy lidí. A to je právě onen druhý význam. Poprava nepředstavovala jen trest pro rebely, byla i představením pro veřejnost a demonstrací síly. Ukázkou toho, že Ferdinand II. je zpět a tvrdě postihne všechny své odpůrce. Tímto aktem vyslal jasný signál všem v opozici.
Jak probíhal soud? Byl už výsledek předem daný, nebo zde byla ještě možnost dosáhnout mírnějšího trestu?
Známe několik případů, kdy byl