Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Účastníci defenestrace porušili zákony a věděli, jakou dohru to může mít. Hlavní strůjci povstání popravě unikli, říká historik

Poprava 27 předáků českého povstání na dobové rytině. Foto: ČTK
Poprava 27 předáků českého povstání na dobové rytině. Foto: ČTK

V pondělí uplyne 400 let od popravy tří pánů, sedmi rytířů a sedmnácti měšťanů na Staroměstském náměstí. I na svou dobu nezvykle krutý akt odstartoval jednu z nejtemnějších kapitol v našich dějinách. Historik Michal Nguyen z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pro Deník N vysvětluje, co masová poprava znamenala pro tehdejší společnost a jaké měla následky.

Staroměstská exekuce proběhla 21. června 1621, tedy právě před 400 lety. Co poprava tří pánů, sedmi rytířů a sedmnácti měšťanů znamenala pro tehdejší společnost? Co tím chtěli Habsburkové vzkázat do českých zemí?

Pro naši společnost, a to až do 20. století, nebyly veřejné popravy neobvyklé. Co už ovšem neobvyklé bylo, je počet popravených. Na dobové poměry se jednalo opravdu o obrovský proces, kterému přihlížely masy lidí. A to je právě onen druhý význam. Poprava nepředstavovala jen trest pro rebely, byla i představením pro veřejnost a demonstrací síly. Ukázkou toho, že Ferdinand II. je zpět a tvrdě postihne všechny své odpůrce. Tímto aktem vyslal jasný signál všem v opozici.

Jak probíhal soud? Byl už výsledek předem daný, nebo zde byla ještě možnost dosáhnout mírnějšího trestu?

Známe několik případů, kdy byl

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější