Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Žádní teroristé, vrtulník s Češkou spadl po závadě a zřejmě i chybě pilota. Vyšetřovací zpráva odkryla Zemanovu manipulaci

Snímek z místa havárie vrtulníku Black Hawk na Sinaji. Foto: vyšetřovací spis US Army
Snímek z místa havárie vrtulníku Black Hawk na Sinaji. Foto: vyšetřovací spis US Army

Deník N získal zprávu vyšetřovatelů o havárii vojenského vrtulníku mezinárodní pozorovací mise, při níž loni zemřela sedmadvacetiletá vojákyně Michaela Tichá. Posádka během letu řešila závadu stabilizátoru letu. Okolnosti nehody jsme probrali se zástupcem velitele slovenské letky vrtulníků Black Hawk.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Závěrečná vyšetřovací zpráva má 188 stran a část klíčových informací je začerněná. Přesto umožňuje složit poměrně dobrý obraz toho, co předcházelo osudovému nárazu vrtulníku mezinárodních sil do kamení a písku Sinajského poloostrova.

V Česku navíc máme o důvod víc chtít vědět, co se stalo. Prezident Miloš Zeman totiž po havárii prohlásil, že rotmistryně Michaela Tichá padla v boji s islámskými teroristy. Přiživil tak vlastní politickou agendu – šlo by ji popsat jako „vidíte, zabíjejí nás, další důkaz, že musíme být tvrdí“ –, aniž k takovému tvrzení mohl mít podklady. Případ se nyní uzavírá mimo jiné s tím, že stroj sestřelen nebyl.

Co se tedy podle zprávy vyšetřovatelů 12. listopadu 2020 na Sinaji událo?

Čtyřiatřicetiletý Texasan a otec tří dětí Dallas Garza na Black Hawku nalétal většinu ze svých 2342 letových hodin, ve dnech před nehodou dostatečně spal, nebyl unavený ani přetížený pilotováním.

Ten den byl v plánu let se třemi etapami: leteckým pozorováním poblíž pobřeží a zásobováním dvou odlehlých pozemních pozorovatelen, které sinajská mezinárodní mise zřídila ke sledování dodržování míru mezi Izraelem a Egyptem. Tichá se také měla shora seznámit s prostorem, v němž mise působí.

Právě poté co vrtulník zásoboval zavěšeným vakem s vodou stanoviště s označením RS6 na horském hřebeni, došlo k nehodě. „Posádka po vyložení vaku provedla taktický odlet k severu s následujícím klesáním z RS6. Pokračovala v klesání nad svažujícím se terénem hory a narazila do terénu v 10:46:09,“ stojí ve zprávě.

Vrtulník se rozbil o zem asi 500 metrů od úpatí hory při rychlosti 90 uzlů (167 kilometrů v hodině), při klesání téměř 2500 stop za minutu (v průměru přes 12 metrů za sekundu) a s přídí skloněnou o 39 stupňů oproti horizontu.

Vojáci na zmíněném pozemním stanovišti nehodu neviděli, pak ale zpozorovali vrak. Velící poddůstojník to oznámil své nadřízené, ta jemu a dalšímu stanovišti, kde vrtulník předtím byl, uložila, ať se jej pokusí kontaktovat. Jenže v éteru už bylo jen ticho. A na místo vyrazil vrtulník se záchranáři.

Určitě selhal stabilizátor. Ale co pilot?

V řetězu událostí vedoucích k nehodě hrála důležitou roli závada klíčové součásti vrtulníku – horizontálního stabilizátoru. Zároveň ale začerněná místa ve zprávě ponechávají prostor pro úvahu, že k nehodě přispělo i selhání lidského faktoru. V letectví je velké úsilí zajistit, aby jedno osamocené selhání nemohlo vést k tragédii – ale zamezit jí, pokud se ta selhání zřetězí, dost dobře nejde.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Ve zprávě je například dvoustránková analýza možného vlivu „lidského faktoru“, která je začerněná. Přečíst si nelze ani pole s odpovědí na výslovnou otázku, jestli pilot

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Afrika

Armáda ČR

Miloš Zeman

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější