Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nástup Trumpa i brexit byly nevyhnutelné. Francouzský ekonom dokazuje proč

Jen s bohatými a vzdělanými voliči by to Boris Johnson ani Donald Trump tak daleko nedotáhli (reklama na známou televizní show Spitting Image, jejíž snímek byl pořízen v londýnském metru). Ilustrační foto: ČTK / SOPA Images via ZUMA Wire
Jen s bohatými a vzdělanými voliči by to Boris Johnson ani Donald Trump tak daleko nedotáhli (reklama na známou televizní show Spitting Image, jejíž snímek byl pořízen v londýnském metru). Ilustrační foto: ČTK / SOPA Images via ZUMA Wire

Glosa Ivana Mikloše: Fenomén Donalda Trumpa a brexitu zaměstnává sociology a další vědce na Západě nepřetržitě již více než pět let. Navzdory exprezidentovým povahovým vlastnostem i prohře v posledních volbách je jeho pozice v Republikánské straně stále velmi silná. A realita po brexitu ukazuje, že přímé, ale zejména nepřímé důsledky odchodu z EU budou ještě horší, než se předpokládalo.

Názorů a teorií o příčinách vzestupu pravicového extremismu, nacionalismu a izolacionismu (antiglobalismu) je mnoho, knihy a články snažící se tento fenomén vysvětlit vycházejí jedna za druhou. Před několika dny zveřejnil týdeník The Economist závěry zajímavé studie známého francouzského ekonoma Thomase Pikettyho a dalších dvou autorů.

Piketty se stal světově uznávaným autorem po vydání knihy Kapitál v 21. století v roce 2013. Tehdy na základě údajů za více než dvě století z dvaceti zemí dospěl k závěru, že základním problémem kapitalismu je dlouhodobě rychlejší růst ziskovosti kapitálu vůči ekonomickému růstu, což zvýhodňuje zaměstnavatele před zaměstnanci, způsobuje růst nerovnosti a v konečném důsledku pak vede k ohrožení udržitelnosti samotného systému.

V roce 2018 přišel Piketty (opět na základě podrobného zkoumání údajů o volebních preferencích v USA, Velké Británii a Francii) s tezí, že od 50. let 20. století nastal výrazný posun ve volebních preferencích: intelektuálové začali více volit středolevé strany, zatímco podnikatelé a bohatí lidé se přiklonili ke středopravicovým stranám. Do té doby totiž platilo, že i vzdělaní lidé volili spíše strany od středu napravo, zatímco chudší a méně vzdělaní dávali hlasy středolevým.

V nové pracovní studii, jejíž závěry jsou popsány v časopise The Economist, Piketty a jeho dva kolegové

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Brexit

Donald Trump

Glosa

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější