Deník N

Kameny valící se, metané a bratři Nedvědi. Dvanáct výjimečných koncertů české i světové hudby

Obal LP s posledním koncertem The Beatles.
Obal LP s posledním koncertem The Beatles.

Dnes tomu bude rovných padesát let, co Beatles odehráli svůj slavný poslední koncert na střeše centrály své vydavatelské firmy Apple a řekli tím své definitivní sbohem. Připomeňme si několik dalších významných a důležitých koncertů, jež vešly do dějin.

Závan svobody

Louis Armstrong, 1965, Palác Lucerna, Praha

Šedesátá léta v  Československu opravdu přinesla určitou naději, že by onen tolikrát skloňovaný socialismus s lidskou tváří nemusel být pouhou utopií. Neboť kdo by si ještě před pár lety, kdy vládl komunistický teror, dokázal představit, že bude v Praze koncertovat sám velký Satchmo. Událost to byla obrovská, na jeho vystoupení nechyběly špičky tehdejší populární hudby – Karel Gott, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Vlasta Průchová a další. Mistr Armstrong si pobyt v Praze užil, zašel do divadla Semafor, ochutnal i vepřo-knedlo-zelo. Bohužel, už za pár let bylo všechno jinak, rachot přijíždějících tanků a střelba přehlušily nejen jazz, ale i důležitější věci.

Rozchod na střeše

Beatles, 1969, studio Apple, Londýn

Na co slavná liverpoolská čtyřka sáhla, se proměnilo ve zlato. Legendou se stal i její poslední koncert, který proběhl na střeše centrály jejich vydavatelské společnosti Apple. Trval 42 minut a stal se jakýmsi beatlovským mementem. V té době už byla nejslavnější kapela všech dob v troskách. John Lennon by byl nejraději se svou osudovou ženou Yoko Ono a pranic se nestaral o to, že jmenovaná pije krev všem okolo, nejvíce pak Paulovi McCartneyemu, který se snažil udržet Beatles pohromadě, i když mu už muselo být jasné, že jde o prohranou bitvu. George Harrison trpěl tím, že je v rámci skupiny nedoceněný. A věčně usměvavý bubeník Ringo Starr? Tomu to nejspíš bylo celé tak nějak jedno. Koncert na střeše si Beatles střihli jakoby mimochodem, pro pocit, že spolu ještě přes všechny spory dokáží hrát. Už to nebyla ta vymydlená čtyřka, přibylo vlasů, vousů i vrásek na duši. Ta jedinečná magie se ale neztratila. Od prvního do posledního akordu to bylo fascinující.

Mír a láska mohou pohnout světem

Woodstock, 1969

O téhle akci má povědomost i ten, kterému je jinak veškerá rocková hudba naprosto ukradená. Festival, který se stál sám o sobě pojmem a symbolem. Vyjádřením ideálů možná naivních, ale čistých, silných a upřímných. Seznam účinkujících byl v té době jak z říše snů: Janis Joplin, Jefferson Airplane, Carlos Santana, The Who, Jimi Hendrix, Joan Baez, Ten Years After, Crosby, Stills, Nash & Young…

Konec jedné éry

Rolling Stones, 1969, Altamont, USA

Měla to být odpověď na legendární Woodstock, kdyby se ovšem o pořádek nestarali najatí členové motorkářského gangu Hells Angels. Problémy s nimi byly už při vystoupení kapel Jefferson Airplane a Flying Burrito Brothers. Kvůli nepokojům odmítli hrát Grateful Dead a situaci se pokusili zachránit Rolling Stones. Svůj set začali skladbou Jumpin’ Jack Flash, při klasice Sympathy For The Devil se pokoušeli rozdováděný dav zklidnit. Marně, rozjetí Pekelní andělé už byli v ráži a jejich násilné chování vyvrcholilo tím, že ubodali černocha Mereditha Huntera. Otřesení Stones odehráli ještě pár písniček a pak raději naskákali do vrtulníku. Z plánované oslavy lásky a hudby se tak stala krvavá tečka za érou hippies.

Rozladěný virtuos

Keith Jarrett, 1975, Kolín nad Rýnem

V roce 1975 měla za úkol tehdy teprve sedmnáctiletá jazzová fanynka Vera Brandesová uspořádat v Kolíně nad Rýnem koncert slovutného jazzového pianisty Keitha Jarretta. Entuziasmu měla mnoho, ale zkušeností již méně, čili se jí pod rukama sypalo vše, co mohlo. Včetně toho nejdůležitějšího, samotného nástroje pro mistra. V jednání bylo špičkové koncertní piano Bösendorfer 290 Imperial, ale nakonec byl Jarrett nucen usednout k mizernému rozladěnému klimpru. Umělec se zprvu právem rozhořčil, že na takový krám hrát nebude. Pak se ale dal obměkčit a vystřihl strhující koncert, který byl zaznamenán na albu The Köln Concert, což je dosud nejprodávanější jazzová deska všech dob. Prodalo se jí neskutečných tři a půl milionu výlisků a krom oslnivých prodejů zaznamenala i nadšené recenze.

Pomoc hudbou

Live Aid, 1985, Wembley, Londýn, stadion JFK, Filadelfie

Možná největší a nejdůležitější hudební akce všech dob se zrodila v hlavách zpěváka Boba Geldofa a frontmana skupiny Ultravox Midge Urea. Společně napsali skladbu Do They Know It’s Christmas? a uspořádali obří koncert za účasti hvězd jako U2, Judas Priest, Bob Dylan, Madonna, Eric Clapton, Led Zeppelin nebo Queen, kteří zde odehráli své nejspíš životní vystoupení. V televizi sledovaly záznam koncertů na dvě miliardy diváků, vysílal se v 160 zemích světa a veškerý výdělek z něj šel do hladomorem zbídačené Etiopie.

David? Palme!

Einstürzende Neubauten, 1987, Lochotín, Plzeň

Mírový koncert Olofa Palmeho za účasti (západo)německých punkerů Die Toten Hosen, jejich krajanů industrialistů Einstürzende Neubauten a Michala Davida? Tady je něco hodně divně a nemůže to dopadnout dobře. Taky nedopadlo. Die Toten Hosen – mírotvorci z NSR, jak je označil moderátor Jožka Zeman – odehráli svůj set před davem rozjetých pankáčů. Pak nastoupil Michal David, ale na něj nebyl nikdo zvědavý. Během jeho setu, v němž opěvoval diskotékové lásky, na pódium začalo létat kamení. O pořádek se postarala všudypřítomná Veřejná bezpečnost, která krom jiného naházela členy Einstürzende Neubauten do autobusu a odeslala je zpět do jejich vlasti.

Černá mše

Depeche Mode, 1988, Sportovní hala, Praha

Ne! Ano? Kultovní Depeche Mode, navíc v době, kdy prožívali svůj absolutní tvůrčí zenit, v Praze? Neuvěřitelné, ale opravdu se to stalo. Jakýmsi zázrakem v březnu roku 1988 odehráli v Praze koncert milovaní „depešáci“. Lístek stál 150 Kčs a zájem o něj byl logicky obrovský – na koncert se chtělo dostat kolem čtvrt milionů lidí. S mánií, jakou zpráva o pražském koncertu DM vyvolala, přišel logicky i strach orgánů, že se na koncert sjedou chuligáni a feťáci. Bezpečnostní opatření tak byla nejen mimořádná, ale dokonce „mimořádně mimořádná“, jak pravila tehdejší zástupkyně ředitele Sportovní haly. K žádným incidentům nedošlo, Depeche Mode odehráli koncert a davy českých černooděnců pak ještě několik dní chodily jak v mátohách a přemýšlely, jestli se jim to celé náhodou nezdálo.

Britská skupina Rolling Stones vystoupila 18. srpna na strahovském stadionu v Praze. Foto: Michal Doležal, ČTK

Kameny se uali do Puahy

Rolling Stones, 1990, Strahov, Praha

Definitivní konec normalizace a začátek nových časů. Připomeňme si – svého času jsme měli prezidenta, který miloval rock a jehož si vážily ty největší osobnosti natolik, že se samy nabídly, že tu odehrají koncert. Což je případ prvního vystoupení Rolling Stones v České republice. Co následovalo, snad ani netřeba zmiňovat. Stouni tu byli od té doby ještě několikrát, naposled loni, kdy v přímém přenosu předvedli recept na věčné mládí.

Rekordní Silvestr

Rod Stewart, 1993, pláž Cobacabana, Rio de Janeiro

Jak nejlépe oslavit Silvestra? Na koncertě Roda Stewarta, který se jen tak mimochodem zapíše do dějin jako akce, na níž se sešel rekordní počet návštěvníků. Své samozřejmě udělali i to, že vstup byl zdarma, ale stejně je počet 3 500 000 lidí číslem, nad nímž se dá jen tiše žasnout. Rod Stewart to dokázal, přejme mu to. Tenhle sympaťák vždycky moc dobře věděl co a jak a jeho deska Every Picture Tells A Story z roku 1971 je považovaná za jedno z nejlepších rockových alb všech dob.

50. narozeniny písničkáře Jana Nedvěda na Strahovském stadionu v Praze. Foto: ČTK.

Svátek romantiky

Bratři Nedvědi, 1996, Strahov, Praha

Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale v devadesátkách bylo možné všechno. Tak i bratři Jan a František Nedvědové, klasici české trampské písničky, se podpořeni entuziasmem baviče Petra Novotného rozhodli vystoupit na strahovském stadionu. Koncert století, hlásaly tehdy reklamní slogany. Co dneska zní jako totální nesmysl, se tehdy povedlo a na písničky jako Stánky, Valčíček a mnohé další se přišlo dojmout neskutečných 70 000 lidí. Tady padala všechna marketingová pravidla a poučky.

Hardrockové hody

Led Zeppelin, 2007, The O2 Arena, Londýn

Jistě, Led Zeppelin v dobách své největší slávy odehráli mnoho monstrózních koncertů, na nichž zas a znovu stvrzovali svou genialitu. Jenže s úmrtím bubeníka Johna Bonhama v září roku 1980 to zabalili a šli si každý po svém. Davy fanoušků nepřestávaly doufat, že by třeba jednou někdy… Zbylí členové Jimmy Page a Robert Plant byli ovšem neúprosní. Led Zeppelin se nikdy nevrátí. Jenže nikdy neříkej nikdy. Vějičkou bylo výtečné album No Quarter: Jimmy Page and Robert Plant UnLedded z roku 1994 a v roce 2007 to bouchlo. Led Zeppelin znovu na koncertních pódiích. Zesnulého Bonhama nahradil jeho syn Jason a zájem fanoušků byl enormní. O 18 tisíc vstupenek se rvalo dvacet milionů zájemců. Ti, na které se nedostalo, se mohli alespoň částečně zahojit filmovým záznamem Celebration Day.

 

V tomto okamžiku nejčtenější