Jako první umírají malé děti. Etiopskou Tigraj sužuje nejhorší hladomor od katastrofy v Somálsku
Vojáci ničí úrodu, místní lidí nemají co jíst. „Když dostanu jídlo, dám ho dcerám. Už čtyři dny jsem nic nejedla,“ říká žena ve válkou zmítané etiopské provincii Tigraj.
Tekaj Gebruová je čtyřicetiletá matka dvou dětí. Nedávno musela utéct ze svého domova v jedné z tigrajských vsí.
„Eritrejští vojáci mi spálili veškerou úrodu a zásoby jídla. Sebrali mi i ovci,“ popisuje v reportáži Al-Džazíry žena, která nalezla úkryt ve škole v hlavním tigrajském městě Mekele.
Uprchlice vzpomíná, jak vojáci upálili její sousedku – starou a slepou ženu – spolu s obilím a domem. „Dalšího souseda strčili do ohně, protože je prosil, aby mu aspoň trochu úrody nechali,“ vzpomíná.
Od toho dne Tekaj Gebruová hladoví. O moc lepší to totiž není ani ve městě, kde se tísní na 176 tisíc utečenců, vnitřně přesídlených lidí: „Když dostanu jídlo, dám ho dcerám. Už čtyři dny jsem nic nejedla. Mám hlad.“
Etiopie jede podle jugoslávského scénáře
Reportáž líčí i příběhy dalších uprchlíků. Například muže, který na útěku nejedl patnáct dní. „Šestého února nám eritrejské jednotky sebraly úrodu. Nezůstalo nám vůbec nic k jídlu. Utekli jsme, abychom neumřeli hlady. Já se zvládl dostat do Mekele, ale moje žena nepřežila. Hlad ji zabil,“ říká Johannse Araja.
Hlad jako válečná zbraň
V Tigraji – provincii, formálně svazovém státu na severu Etiopie – vládne teď zřejmě nejhorší humanitární krize na světě. Ve válce, kterou tu vede ústřední etiopská vláda se spojenci ze sousední Eritreje proti místní tigrajské vládě, jsou civilisté vražděni, znásilňováni a vyháněni ze svých domovů.
A miliony lidí hladoví. Z toho více než 350 tisíc lidí