Notes: Rekordní dotace na salámy a feministická výchova chlapců (nejen) v Čechách

A máme tu první rekord a ocenění za něj si přebírá… slyšte virbl… premiér Andrej Babiš! Jeho impérium (korektně řečeno impérium jeho svěřenských fondů) získalo loni rekordní dotace. Eliška Hradilková zjistila, že si na ně sáhlo 66 jeho firem a jejich součet se vyšplhal na miliardu korun. Z toho drobných sto padesát milionů má nejspíš ještě více vybělit holdingové jogurty a ještě více zrůžovět holdingové salámy (nebo tak něco).

O další rekord se chce zřejmě pokusit polský Turów. Jeden z největších hnědouhelných dolů ve střední Evropě chce totiž být ještě větší, až bude největší na celém… No, každopádně časový plán těžby se prodlužuje a důl bude dále expandovat, což však zejména pro příhraniční sousedící oblast v Česku zároveň znamená nemilé přibývání prašnosti a hluku a nejspíš ubývání hladiny spodní vody. Markéta Boubínová sleduje dohadování o odškodnění.

Soutěž o nejvlivnější (americký, ale možná i globální) expertní hlas koronakrize by patrně vyhrál epidemiolog Anthony Fauci, kterému nakonec (byť nerad) naslouchal prezident Trump a jemuž (nejspíš o něco radši) naslouchá prezident Biden. Část Američanů ho nesnáší, druhá část Američanů až slepě uctívá. Americká média získala část jeho e-mailové korespondence a hledala v ní nějaké skandální špeky… Našla? Snaha byla, ale Petr Koubský tento e-mailový „průsak“ důkladně rozebírá a konstatuje: Nenašla prakticky nic. Ale ono je to jedno. Jak to?

Nejdůkladnější servisní materiál dnešního vydání, ve kterém se snaží uspořádat chaos pravidel pro vycestování do zahraničí a návrat do Česka, dodali Markéta Boubínová a Tomáš Linhart. Všechno pěkně poskládali do šuplíčků, že by se za ten „úklid“ nemusel stydět ani vrchní pořadač Aristoteles. Vyzpovídali však také spoustu cestujících, kteří do toho svými rozmanitými zkušenostmi opět vkládají chaos. A tak je to se vším.

Jako pozvánku na nejpřeplněnější výstavu roku můžeme číst recenzi od spolupracovnice kulturní úderky Deníku N Lenky Lindaurové. Výstava Vanitas v pražském DOXu je podle ní plná krásy i rozkladu. A vůbec je tak nějak plná. Přeplněná. Ale na co koukat je, hele:

Rekordní počet různých tvarů slov feminismus a slov feminismu příbuzných padne v rozhovoru Karolíny Klinkové s vědkyní a autorkou knihy o feministické výchově chlapců Sonorou Jhaovou. Je to však především rozhovor o lásce. A o tom, jaké výhody mohou z feminismu čerpat kluci a muži. A o tom, že feminismus není PROTI mužům, ale PRO všechny. A vůbec to slovo nemusíte tak často skloňovat, stačí, když se (s) tím holky a kluci naučí(me) žít.

A nejsilnější a nejdrsnější příběh dnes sepsala Petra Procházková. Osud mladé Čečenky Chalimat, která prchla z nedobrovolného manželství do Dagestánu. Ale přes její prosby ji ozbrojenci násilím vrátili „domů“…

Na jaře roku 1915 zaplavila oblast tehdy zvanou Turkestán (rozprostíral se na území dnešního Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu, Číny a Ruska) největší vlna válečných zajatců. Mezi 120 tisíci zajatých obránců padlé pevnosti Přemyšl bylo na 40 tisíc československých legionářů. Do Uzbekistánu míří z Česka výprava, která má uctít a připomenout jejich památku. O totéž se přesvědčivým způsobem ve svém textu snaží také Jan Wirnitzer. Začtěte se do pozoruhodných lidských osudů.

A pak je tu ještě poslední NEJ na víkend. Mezi nejlepší novinářské počiny loňského roku se dostaly čtyři texty a jeden audiorozhovor se značkou Deníku N. Nominované texty v kategorii nejlepší rozhovor (Jana Ciglerová, jejíž rozhovor je nominovaný i na Cenu veřejnosti), nejlepší komentář (Jana Ustohalová a Jiří Pehe), nejlepší reportáž (Michael Švec) a nejlepší audiovizuální rozhovor (Filip Titlbach) si můžete přes víkend přečíst zde. Odemykáme je.