Když NE znamená NE: Češi často netuší, co vše je znásilnění. Na zpřísnění není shoda
Kauza exposlance Dominika Feriho přitáhla pozornost k roky běžící debatě o trestání sexuálního násilí v Česku. Odborníci se shodují, že veřejnost má malé povědomí o tom, co všechno je znásilnění. Nejsou však zajedno v tom, zda definici měnit.
Začalo to jako dobrovolný sex, pak ale žena změnila rozhodnutí, bránila se a důkazem jejího nesouhlasu byly modřiny, které muži způsobila. „Soud to však nakonec uzavřel tak, že mu to nedala dostatečně najevo a on si to v tu chvíli nemusel uvědomit, a zprostili ho,“ popisuje advokát David Oplatek jeden z případů, které řešil.
Pražský právník už přes deset let pomáhá obětem sexuálního násilí a jedna z mnoha jeho zkušeností ukazuje, že případy, které se dostanou k soudům, jsou často mnohem složitější než „ukázkové“ znásilnění s jasnými důkazy a svědky.
Většina případů znásilnění se navíc před soud ani nedostane – podle odhadů je ročně v Česku spácháno okolo dvanácti tisíc znásilnění, na policii je přijdou oznámit pouhé stovky obětí.
Debatu o trestání a definici sexuálního násilí v České republice nyní rozvířila kauza Dominika Feriho. Je česká společnost dostatečně citlivá k sexuálnímu násilí? Potřebujeme změnu trestního zákona? A trestá se tu znásilnění příliš mírně?
Znásilnění není jen soulož
Typická představa o znásilnění často vypadá takto: žena procházející temným parkem narazí na neznámého muže, který silou překoná její fyzický odpor a vynutí si soulož.
Jenže pojetí znásilnění v českém právu je mnohem širší a zahrnuje také praktiky, které se souloži ani neblíží – například je to
