Výstava Vanitas v Doxu přináší krásu, rozklad a přeplněnost. Všeho moc škodí – i smrti
Prázdnota, nicotnost, pomíjivost, vanitas… Zásadní problematika biblické knihy Kazatel, která zpochybňuje každé lidské snažení, se objevuje jako důležité téma ve výtvarném umění již od renesance, a stalo se dokonce obsahem specifického žánru.
Smrt ostatně stále patří k tabuizovaným oblastem i dnešních civilizovaných společností. Po uplynulém pandemickém roce, kdy smrt byla všudypřítomná, globalizovaná, získalo téma aktuální punc vypjatých emocí.
Výstavní projekt Vanitas vznikl před pandemií, otevřen v Centru současného umění Dox byl však jen jeden den, pak přišel podzimní lockdown a jasné limity kulturního života. Téma výstavy se stalo o to víc vzrušujícím: zpracované více než sedmdesáti umělci působí jako mystická zpráva, kterou jsme nyní obdrželi všichni.
Výstavou o smrti a umírání se kurátor Otto Urban zabýval už v období svého působení v Národní galerii v Praze, odkud dobrovolně odešel po odvolání jejího ředitele Jiřího Fajta v roce 2019. Otto Urban na sebe upozornil svými badatelskými zájmy už v 90. letech nejdříve jako odborník na dekadenci, ale také jako svérázný iniciátor satanistické kapely DekadentFabrik s výrazným outfitem. Ve svých projektech i textech s oblibou představuje odvážné