Spasí lidstvo principy, kterými se řídí mravenci či divoké husy? Odpovědi nabízí profesorka z Kolumbijské univerzity
Ať už šlo o padající asteroid, výkyvy klimatu, nebo uhlíkovou nerovnováhu v atmosféře, příroda si nakonec vždycky s katastrofami dokázala poradit. Strategie, které miliardy let používala, by možná v krizi mohly pomoci i lidstvu.
Když profesorka ekologie Ruth DeFriesová dokončovala práci na své nejnovější knize, psal se březen 2020. Příznačnější čas pro odevzdání finální verze textu snad ani nemohl existovat.
„Na Spojené státy zrovna naplno dolehla koronavirová krize. Začal lockdown, akciový trh kolaboval a já posílala vydavateli poslední rukopis,“ popisuje autorka v rozhovoru s Deníkem N. „Věřila jsem, že mnoho témat, o kterých v knize píšu, se v následujících týdnech stane ještě relevantnějšími. Ale zároveň jsem se bála, že najednou bude kniha zastaralá. Nakonec jsem tedy udělala jen několik drobných změn a rukopis odevzdala.“
I když od té doby uběhl více než rok, autorku dodnes trochu mrzí, že změny, které do fungování společnosti přinesla pandemie, kniha příliš nereflektuje.
Ale na druhé straně – kdy jindy než během globální pandemie by čtenáře mohl zaujmout titul, jehož název zní Co by dělala příroda: Průvodce pro naše nejisté časy?
Pohyb a nebezpečí
Na první poslech to může znít trochu naivně. Že by lidstvo skutečně jednoho dne spasily principy, které po miliardy let používala příroda? Jak by člověku mohly pomoci strategie, kterými se řídí mravenci nebo divoké husy? Skutečně mezi fungováním lidské civilizace a komplikovaného systému přírody existují podobnosti, které by to umožňovaly?
Odpověď je pro Ruth DeFriesovou jasná: takových podobností
