Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co Zeman činí, dobře činí. A ještě jeden důvod, proč by Senát neměl pustit Gerlocha na Ústavní soud

Senátoři by se měli shodnout na důrazném vzkazu prezidentovi, že do konce jeho funkčního období vpustí na soud jen právníky, kteří jsou odhodláni nesloužit nikomu jinému než Ústavě a kteří to už svou kariérou také názorně ukázali. Foto: ČTK
Senátoři by se měli shodnout na důrazném vzkazu prezidentovi, že do konce jeho funkčního období vpustí na soud jen právníky, kteří jsou odhodláni nesloužit nikomu jinému než Ústavě a kteří to už svou kariérou také názorně ukázali. Foto: ČTK

Komentář Tomáše Němečka: Po setkání s prezidentem potvrdil předseda Senátu Jaroslav Kubera, že na uvolněné místo u Ústavního soudu navrhne Miloš Zeman Aleše Gerlocha. A rovnou přidal svou předpověď, že horní komora s ním nejspíš bez problémů vysloví souhlas. Má se tedy profesor Gerloch stát novým ústavním soudcem?

Existují nějaké argumenty, proč by se Zemanův kandidát neměl ústavním soudcem stát? Jde přece o dlouholetého děkana a vedoucího pražské katedry ústavního práva, nyní prorektora Univerzity Karlovy, autora učebnic… Přesto by měl Senát žádat právě v této době jinou nominaci. A to ze dvou důvodů.

Prvním důvodem jsou zvýšené nároky na osobnostní integritu soudců. Po tom všem, co se provalilo o tlacích prezidenta a jeho podřízených na vrcholné soudce Josefa BaxuVojtěcha Šimíčka, je zřetelně vidět, jak je důležité, aby měl soudce charakter.

Zeman a jeho lidé se svými tlaky nepřestanou, dokud nedostanou lekci. Oni totiž nepopírají, co prováděli, jen vůbec nechápou, v čem je to špatně. Představa, kterou má o výkonu spravedlnosti prezidentův kancléř Vratislav Mynář, je taková, že pokud by – zcela teoreticky – vykradl v Osvětimanech samoobsluhu a poté náhodně potkal na plese předsedu místně příslušného soudu, začne ho – zcela teoreticky – seznamovat se svým názorem na správné rozhodnutí.

Pražský městský soud 25. listopadu projednával žalobu ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Univerzity Karlovy na prezidenta Miloše Zemana, který Fajta nejmenoval profesorem. Jednání se zúčastnil právník a prorektor univerzity pro akademické kvalifikace Aleš Gerloch. Foto: ČTK

Každý ústavní soudce si musí zažít svůj „becketovský moment“: okamžik, kdy se vzepře prezidentovi, který ho nominoval – tak, jako se svatý Tomáš Becket ve funkci arcibiskupa z Canterbury vzepřel králi Jindřichu II., svému příteli a patronovi (od 12. století se nástroje moci přece jen zkultivovaly, takže soudcům na rozdíl od Becketa přinejmenším nehrozí, že je král nechá zavraždit přímo v katedrále). Proto u „svého“ Ústavního soudu tak spektakulárně prohrál všechny své spory Václav Klaus. Proto Šimíček a Baxa řekli Zemanovi „ne“.

Jenže tuto osobnostní záruku bohužel výše jmenovaný kandidát nedává.

Pan prezident se nemýlí

Profesor Gerloch až dosud svou nepopiratelnou erudici, výmluvnost a právnickou zručnost využíval k tomu, aby potvrdil, že cokoli prezident Zeman činí, správně činí.

Na jeho analýzu se Hrad odvolal, když potřeboval odůvodnit, proč

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější