Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč je západní levice po letech konjunktury v hluboké krizi, jak se z ní může dostat a jak do ní zabřednout ještě hlouběji

Doby, kdy evropské sociálnědemokratické strany přiváděly do ulic každou chvíli zástupy pracujících, jsou již nenávratně pryč. Teď by se měly zaměřit na úplně jinou agendu. Ilustrační foto: ČTK
Doby, kdy evropské sociálnědemokratické strany přiváděly do ulic každou chvíli zástupy pracujících, jsou již nenávratně pryč. Teď by se měly zaměřit na úplně jinou agendu. Ilustrační foto: ČTK

Analýza Jiřího Pehe: Demokratická levice – zejména sociální demokracie jako její hlavní proud – je v západním světě v těžké politické defenzivě. Dvě události z posledních dnů, každá jiným způsobem, ukazují, jak se levice z této krize může snažit dostat. Jen jedna ze dvou zvolených cest ale vede úspěchu.

Tou první je významný úspěch amerického prezidenta Joea Bidena v jeho snahách zavést celosvětově jednotnou daň ze zisků velkých nadnárodních korporací, které se vyhýbají placení v zemích, kde reálně podnikají. A to tím, že se registrují v daňových rájích. Poslední summit skupiny G-7 tuto Bidenovu iniciativu posvětil. Biden tím udělal krok správným směrem v kontextu toho, co by demokratická levice měla dělat pro svoji záchranu.

Jinou významnou událostí je přijetí nového imigračního zákona v Dánsku, které vede menšinová sociálnědemokratická vláda. Na jeho základě mají být žadatelé o azyl deportováni do třetích zemí mimo Evropu. Zákon je nesolidární s pokusy Evropské unie vytvořit společnou azylovou politiku a jde proti některým základním principům dosavadní imigrační praxe. Mohl stejně tak vzejít z dílny nějaké extrémně pravicové strany, a je tak zřejmým pokusem otupit nápor populistické pravice přijetím některých jejích požadavků.

Zatímco Bidenova iniciativa se snaží zkrotit jeden z nejnegativnějších důsledků globalizace, kterým jsou daňové ráje a s nimi spojené nerovnosti mezi státy, dánská sociálnědemokratická vláda spoléhá na to, že když se jí podaří absorbovat některé požadavky nacionalistických populistů, může ji to posílit. Její iniciativa je ve své podstatě ukročením ke „konzervativnímu socialismu“, který jako východisko z krize levice nabízejí někteří evropští intelektuálové, například francouzský filozof Jean-Claude Michéa.

Má to být socialismus hájící národní zájmy proti globalizaci a konzervativní tradice proti reformismu i progresivismu. Ve skutečnosti jde ovšem o směr relativně nebezpečný, protože spojení levice s konzervativismem a populistickým nacionalismem vedlo v evropské minulosti k politickým kalamitám.

„Geneticky“ zakódované problémy levice

Demokratická levice vznikla jako

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější