Mimořádná architektonická linka Praha–Tokio. V Galerii Jaroslava Fragnera se bez katalogu neobejdete
Zdálo by se, že nic není vzdálenější než česká a japonská architektura. Dlouho chystaná a kvůli koronaviru posunutá výstava v Galerii Jaroslava Fragnera, uspořádaná ke stému výročí navázání česko-japonských vztahů, se pokouší tento prvotní dojem znejistit. Zejména doprovodný katalog množstvím textů a fotografií dokládá, že vazby mezi oběma zeměmi byly i v tomto ohledu poměrně početné.
Japonsko nemělo zpočátku v českých zemích valnou pověst kvůli rusko-japonské válce v roce 1905. Slovanský národ tehdy sympatizoval s bližším slovanským sousedem a Japonsko se jevilo jako zdroj „žlutého nebezpečí“. To se změnilo během anabáze československých legionářů. Japonsko jejich přesunu pomáhalo a po vzniku Československa obě země velmi rychle navázaly diplomatické styky.
Řada významných českých architektů v Japonsku působila již před válkou. Úspěšný zde byl především Jan Letzel, autor slavného „atomového dómu“, který jako jeden z mála „přežil“ bombardování Hirošimy. V letech 1926 až 1930 v Japonsku pracoval Bedřich Feuerstein, architekt a scénograf. Ten zde spolupracoval s Antonínem Raymondem, jenž zanechal z českých tvůrců snad největší japonskou stopu, byl vedoucím velkého architektonického studia a realizoval mnoho veřejných staveb spojujících evropská měřítka s japonským duchem. Autoři publikace již nedodávají i stinné důsledky – dva ze jmenovaných skončili tragicky. Letzel
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
