Západ Čínu přeceňuje, říká historik Ferguson a kritizuje kroky prezidenta Bidena

Britský historik Niall Ferguson býval opakovaně zařazován mezi nejvlivnější intelektuály světa. Ve svých knihách se věnuje zejména dějinám 19. a 20. století. Mezi ty poslední patří například biografie Henryho Kissingera nebo analýza podob mocenského vlivu Věž a náměstí. V rozhovoru o své nejnovější knize Zkáza: Politika katastrofy pojmenovává nejen největší chyby, které západní země při reakci na pandemii udělaly, ale popisuje také, jakou roli by měly hrát v našich životech technologie.

Jared Diamond napsal před několika lety knihu o tom, jak se národy zotavují z krizí. Uvedl několik obecných vlastností, které některým pomohly k zotavení, zatímco jiným ne. Podle Diamonda se postřehy ohledně jednotlivců při překonávání krizí dají aplikovat i na národy. K těmto vlastnostem patří realistické sebehodnocení, selektivní přejímání osvědčených postupů odjinud, schopnost učit se od ostatních a přitom si zachovat základní hodnoty, pružnost umožňující kompromisy a dostatečně silné vědomí identity, jež umožňuje mobilizovat k účinné reakci. Když se ohlédnete za historií katastrof, které dokumentujete, můžete jako praktický historik předložit podobný seznam takových obecných vlastností?

S Diamondovým tvrzením, že o národech lze uvažovat podobně jako o jednotlivcích, polemizuji ve druhé kapitole knihy Zkáza. Velikost a trvání států jsou totiž mnohem rozmanitější, a proto je nemůžeme a neměli bychom antropomorfizovat – to, co platí pro Čínu nebo Indii, pravděpodobně nebude platit pro Dánsko nebo Kostariku. Výzvou pro politiku tváří v tvář katastrofě je právě překonání impulzivního jednání jednotlivců a potlačení sauve qui peut (panického) chování, které má suboptimální důsledky pro populaci jako celek.

Nabízím tři poučení: Zaprvé, je lepší být