Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Západ Čínu přeceňuje, říká historik Ferguson a kritizuje kroky prezidenta Bidena

Před pandemií jsme měli na papíře řadu plánů. Jenže ty prostě nefungovaly, říká Ferguson. Foto: Michael Buholzer, World Economic Forum, CC BY-NC-SA 2.0
Před pandemií jsme měli na papíře řadu plánů. Jenže ty prostě nefungovaly, říká Ferguson. Foto: Michael Buholzer, World Economic Forum, CC BY-NC-SA 2.0

„Byrokracie vytváří předpisy navržené tak, aby pokryly veškeré eventuality (a aby byrokracie rostla). Výsledkem je nárůst složitosti. Před pandemií jsme měli na papíře řadu plánů. Jenže ty prostě nefungovaly,“ říká historik Niall Ferguson v rozhovoru o jeho nové knize Zkáza: Politika katastrofy.

Britský historik Niall Ferguson býval opakovaně zařazován mezi nejvlivnější intelektuály světa. Ve svých knihách se věnuje zejména dějinám 19. a 20. století. Mezi ty poslední patří například biografie Henryho Kissingera nebo analýza podob mocenského vlivu Věž a náměstí. V rozhovoru o své nejnovější knize Zkáza: Politika katastrofy pojmenovává nejen největší chyby, které západní země při reakci na pandemii udělaly, ale popisuje také, jakou roli by měly hrát v našich životech technologie.

Jared Diamond napsal před několika lety knihu o tom, jak se národy zotavují z krizí. Uvedl několik obecných vlastností, které některým pomohly k zotavení, zatímco jiným ne. Podle Diamonda se postřehy ohledně jednotlivců při překonávání krizí dají aplikovat i na národy. K těmto vlastnostem patří realistické sebehodnocení, selektivní přejímání osvědčených postupů odjinud, schopnost učit se od ostatních a přitom si zachovat základní hodnoty, pružnost umožňující kompromisy a dostatečně silné vědomí identity, jež umožňuje mobilizovat k účinné reakci. Když se ohlédnete za historií katastrof, které dokumentujete, můžete jako praktický historik předložit podobný seznam takových obecných vlastností?

S Diamondovým tvrzením, že o národech lze uvažovat podobně jako o jednotlivcích, polemizuji ve druhé kapitole knihy Zkáza. Velikost a trvání států jsou totiž mnohem rozmanitější, a proto je nemůžeme a neměli bychom antropomorfizovat – to, co platí pro Čínu nebo Indii, pravděpodobně nebude platit pro Dánsko nebo Kostariku. Výzvou pro politiku tváří v tvář katastrofě je právě překonání impulzivního jednání jednotlivců a potlačení sauve qui peut (panického) chování, které má suboptimální důsledky pro populaci jako celek.

Nabízím tři poučení: Zaprvé, je lepší být

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Čína

Koronavirus

Rozhovory

USA

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější