Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Interpunkční znaménka a covid-19, prapodivná česká mýdlová opera i popíjející cizáci

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Páteční dění a obsah Deníku N v Notesu shrnuje Dominika Píhová.

Začnu dnes trochu osobně – jako člověk narozený v 90. letech jsem se na možnost nechat se očkovat proti covidu-19 těšila opravdu dlouho. Co se však ještě pár týdnů nazpět zdálo na míle vzdálené, se stalo skutečností a já se s radostí a trochu bolavou levou rukou mohu přidat k dalším naočkovaným. (Aspoň jednu dávku má v Česku 3,95 milionu lidí.)

S pár kolegy jsme dnes polemizovali nad tím, jak tenhle milník pojmenovat. Podcastový guru Filip Titlbach správně konstatoval, že říct, že jde o „tečku“ za covidem-19, by bylo trochu troufalé. Náš expert na ekonomická témata Michal Tomeš nicméně hbitě se smíchem zareagoval, že trefnější bude spíš takový středník, možná čárka. Ať je to, co je to, je to pořád lepší než pomyslný otazník, který se nad námi vznášel poslední měsíce. Za sebe tak upřímně děkuji všem, kdo s tím mají co dočinění – včetně kolegů, kteří se tématu neúnavně věnují.

O tom, v jakém bodě se nacházíme jako společnost, se dnes rozepsal a v grafech ukázal – o poznání odborněji než já – Petr Koubský v článku Hlavní nebezpečí jsou prozatím za námi. Před námi je opatrnost, nejistota a naděje. V textu ukazuje, že se většina ukazatelů pro Českou republiku vyvíjí vcelku příznivě, od řešení probíhající krize se tak můžeme přesunout k přípravě, jak předejít té příští. „České covidové selhání se musí prozkoumat stejně důkladně, jako když se vyšetřuje letecká katastrofa,“ podotýká autor.

Jeden právník, druhý právník

Na stránkách Deníku N se nám to takhle při pátku trochu sešlo, a tak jsem se pro Notes rozhodla vytvořit takový pidiblok článků o právnících. První sepsal Jan Moláček – věnuje se v něm advokátovi Šimonu Petákovi, kterému chce Rada ČT zadat posudek údajného střetu zájmů ředitele Petra Dvořáka. Jak ale kolega zjistil, Peták může mít z minulosti vazbu na okruh lidí, kteří o konec šéfa ČT usilují. Kdyby šlo o fikci, řadila bych ji do žánru mýdlové opery, něco jako taková prapodivná česká verze Dynastie. O smyšlenku však v případě situace kolem rady veřejnoprávní televize nejde. Nechci vám toho nicméně z napínavého příběhu prozradit příliš, nabídnu tak alespoň pár jmen v hlavních rolích: Jana Bobošíková, David Štěpán či Jana Volfová.

Druhý právnický článek Katedra potřebuje změnu, říká děkan pražských práv a vypisuje konkurz na místo vlivného profesora Jelínka jsme pak připravily s kolegyní Adélou Skoupou. Profesor Jiří Jelínek platí za předního odborníka v oblasti trestního práva, loni dostal státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Dlouhé roky také vede Katedru trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Její děkan Jan Kuklík však řekl Deníku N, že se rozhodl vypsat na jeho místo konkurz. Zdůvodňuje to Jelínkovými posudky označenými jménem fakulty bez jeho vědomí i nespokojeností s výsledky oboru.

Rozhovory, co rozhodně stojí za to

Jestli o něco na stránkách Deníku N opravdu není nouze, jsou to čtivé rozhovory. První, který přilákal mou pozornost hned zrána, je povídání Honzy Wirnitzera s horolezcem Markem Holečkem. Ten v něm líčí, jak s Radoslavem Grohem přečkali čtyři dny v uragánu na Baruntse. „Když jsem se vrátil z kopce, nemluvil jsem, nebyl jsem schopný vydat ze sebe ani skřek. Tělo se ale strašně rychle regeneruje a dává do pohody. Počítá se s tím, že když lezete do míst, kde je zima, jsou s tím spojené prvky, které nelze ‚očůrat‘. Mohl bych se obléct do ‚skafandru‘ s kyslíkovou maskou, jak se leze na Everest, ale o to mi vůbec nejde,“ vypráví mimo jiné Holeček.

Marek Holeček (vpravo) a Zdeněk Hák při prvovýstupu na Gašerbrum I. Foto: archiv Marka Holečka

Druhý zajímavý rozhovor přinesla Karolína Klinková – mluvila totiž s Elizabeth Kolbertovou, držitelkou Pulitzerovy ceny a autorkou knihy o snahách lidí zvrátit problémy, které v přírodě sami napáchali. „Lidé dali do pohybu procesy, které už dnes nedokážou zastavit. Před rozhodnutím, zda přírodu manipulovat ještě víc, nebo se dívat na probíhající katastrofu, budeme stát stále častěji,“ říká americká novinářka. Jak daleko bychom při napravování vlastních chyb měli zajít? A můžeme si být jisti, že naše snaha nepovede k další katastrofě? Odpovědi na to a mnohem víc najdete v rozhovoru Na Boha si možná už hrajeme. Jen to děláme velmi špatně.

A Karolína si dnes povídala také s Filipem Titlbachem ve Studiu N. Nebylo to o rozhovoru s Kolbertovou, ale o povídání s profesorem evoluční biologie z Harvardovy univerzity Danielem Liebermanem, které vyšlo v Deníku N minulý týden. Nechce se vám cvičit? Pak jste normální.

Agrofert byl u nás vždycky velké a citlivé téma. Nesledujeme ale, jestli firma patří Frantovi, nebo Lojzovi – třeba tohle říká v rozhovoru s reportérkou Eliškou Hradilkovou Bártovou šéf správy rezerv Pavel Švagr.

„Na první pohled to vypadá, že firmy Agrofertu tu mají dominantní postavení. Ale to je dáno silnou pozicí koncernu na českém trhu,“ říká Švagr v rozhovoru. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Tím, že společnosti skupiny Agrofert premiéra Andreje Babiše získávají největší objem zakázek na ochraňování strategických zásob potravin, se kolegyně zaobírala už v minulém týdnu. Teď se předsedy Správy státních hmotných rezerv v zevrubném rozhovoru ptá třeba na to, proč tomu tak je a co se změní poté, co byl Babiš zapsán do evidence skutečných majitelů firem jako vlastník Agrofertu.

Cizáci a něco z ciziny

No a když už jsme u toho premiéra, oslím můstkem navážu na další článek Přijeďte na pivo, lákal Babiš cizince před pěti dny. Teď mluví o „popíjejících cizácích“, který sepsali kolegové Honza Tvrdoň a Kirill Ščeblykin. Premiér v posledních dnech totiž znatelně přitvrdil předvolební rétoriku a na scénu se opět dostalo téma migrace. O cizincích, které sám před pár dny do země zval, začal mluvit jako o cizácích a proti konkurenci vytáhl domnělé promigrační záměry.

Závěrem pak doporučím ještě pravidelný Německý součet Pavla Poláka – dnes třeba o tom, jak Němci testují nepodmíněný základní příjem. Experimentu se chtěly účastnit více než dva miliony dobrovolníků. Vybrali z nich nakonec 122 zájemců, kteří po následující tři roky budou měsíc co měsíc dostávat na účet v přepočtu 30 tisíc korun. Prostě jen tak, bez žádných podmínek. S penězi si mohou dělat, co chtějí.

Ausgerechnet Německo! je seriál Deníku N, ve kterém berlínský zpravodaj Pavel Polák shrnuje nejdůležitější týdenní dění u našeho největšího souseda.

Tímto projektem nicméně součet německého zpravodaje nekončí – dočtete se v něm také o finančních náhradách, o něž mohou od začátku letošního roku žádat oběti sexuálního násilí, kterého se dopustili katoličtí duchovní, nebo třeba o tom, jak Evropský soudní dvůr v Lucembursku odsoudil Německo kvůli silnému znečistění ovzduší ve městech.

Nezbývá mi než vám popřát hezký víkend a příjemné počtení.

Čtete Notes? Vyzkoušejte i naše další newslettery! Naši redaktoři pro vás píšou týdenní souhrny o domácí politické scéně, aktuálním dění v USA, Německu nebo o světě vědy a techniky.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější