Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stát po letech odškodní sterilizované ženy. Pomohly nám jejich příběhy, říká Šimůnková

„Doufám, že většina žen, která za satisfakci bojuje dvacet či třicet let, se jí dočká,“ říká v rozhovoru s Deníkem N zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Foto: Lmacku, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
„Doufám, že většina žen, která za satisfakci bojuje dvacet či třicet let, se jí dočká,“ říká v rozhovoru s Deníkem N zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Foto: Lmacku, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Poslanci schválili zákon, jehož prosazení trvalo téměř dvacet let. Nuceně sterilizované ženy dostanou od státu odškodnění tři sta tisíc korun, pokud prokážou, že se tak stalo protiprávně. Podle odhadů by mohlo jít až o pět set obětí, ale řada dalších se zřejmě o náhradu nepřihlásí. „Doufám, že většina žen, která za satisfakci bojuje dvacet či třicet let, se jí dočká,“ říká v rozhovoru s Deníkem N zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, která byla jednou z těch, kdo se léta snažili odškodnění prosadit.

Vy jste jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva navrhovala vládě odškodnit nuceně sterilizované ženy už v roce 2012. Proč to trvalo tak dlouho?

Považuji za velký úspěch, že se podařilo odškodnění prosadit, ale je za tím hodně práce, trvalo to v podstatě dvacet let. Tohle téma nerezonovalo napříč politickým spektrem. Trvalo vůbec připustit, že se tato praxe za minulého režimu děla, že byly prováděny takto zásadní zásahy do tělesné integrity lidí.

Pak samozřejmě hrálo roli i to, komu se to dělo. Protože z velké části šlo o romské ženy, i když to nebyly jen ony. Diskutovalo se také o částce odškodnění a proč by měl vůbec stát přijmout zodpovědnost za toto protiprávní jednání. Chtělo to tedy více času, aby se podařilo všem, kdo o odškodnění rozhodují, ukázat, že šlo o zásadní systémový problém, který nelze řešit jinak, než že stát přijme odpovědnost a ženy finančně odškodní.

Které z těch jednání, jež jste v různých funkcích absolvovala, bylo nejtěžší? Koho přesvědčit bylo nejobtížnější?

Klíčové bylo, že jsme asi před třemi lety jednali s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který řekl, že musíme najít podporu napříč politickým spektrem a že by mělo jít o poslanecký návrh zákona, protože dřívější vládní neuspěl. Obě podmínky se podařilo naplnit.

Nejzásadnější ale bylo jednání s 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Lidská práva

Romové v Česku

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější