Deník N

Dukou objednané pátrání uspělo. V klášteře našli ostatky převora z úsvitu českého království

Archeologové během neinvazivního průzkumu identifikovali dřevěnou schránu s ostatky převora Jindřicha Libraria. Překvapením pro ně byly do papíru zabalené kosterní pozůstatky a nápis s datací zazdění otvoru. Foto: Naše historie
Archeologové během neinvazivního průzkumu identifikovali dřevěnou schránu s ostatky převora Jindřicha Libraria. Překvapením pro ně byly do papíru zabalené kosterní pozůstatky a nápis s datací zazdění otvoru. Foto: Naše historie
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

O kardinálovi Dominiku Dukovi se říká, že v souvislosti s blížícím se odchodem z úřadu pražského arcibiskupa více hledí do historie, v níž se také snaží zanechat svůj otisk. Vedle rozkolu v oblasti zdanění církevních restitucí si ale k roku 2019 bude moci připsat i úspěch. Jím vyslaný tým nalezl v Českých Budějovicích ostatky významného duchovního ze 13. století.

Nejdříve otvor o průměru necelého centimetru, pak více než třícentimetrový. A kamerová sonda, která nahlédla do místa posledního odpočinku Jindřicha Libraria.

Koho?

Muže, který stál u zrodu Českých Budějovic a tamějšího kláštera, jehož se stal prvním představeným. Jeho jméno a osud nejsou příliš známé, tedy mimo okruh skutečných znalců doby přemyslovských králů, případně dějin dominikánského řádu.

Pravděpodobně byl blízkým rádcem krále Přemysla Otakara II. a měl králi poradit, aby vystavěl dominikánský klášter. Na oplátku měl pro panovníka získat u Boha přímluvu za narození mužského potomka, tedy budoucího českého krále. Drobný historický detail: první kostel v areálu budovaného kláštera byl posvěcen po šesti letech stavby, v červnu 1271. O pouhé tři měsíce později v české zemi poprvé zazněl pláč Přemyslova syna, pozdějšího krále Václava II.

Historických informací o Jindřichu Librariovi je poskrovnu – to, že měl být královým zpovědníkem a ovlivnil ho v založení kláštera, jsou podle archeoložky Zuzany Thomové z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích jen novověké legendy, stejně jako jeho údajné blahoslavení. „Po celou dobu, co byli dominikáni v klášteře – od 13. století do druhé poloviny 18. století –, ho za blahoslaveného jen považovali, ale k samotnému aktu blahoslavení nikdy nedošlo,“ řekla Deníku N Thomová, která se účastnila dnešního průzkumu. Tradované přízvisko tak spíš bude vypovídat o reputaci, kterou za svého života měl. Ostatně i podle Thomové „byl jistě významnou a vzdělanou osobou, na což odkazuje i jeho jméno. Musel mít výborné manažerské schopnosti“.

Příběh o objevení zazděné niky, v níž se nachází schrána s ostatky dávného dominikána – tedy muže ze stejného řádu, z nějž je i Dominik Duka –, vypovídá o technickém pokroku, který umožňuje zodpovídat donedávna neprůstřelná tajemství. V roce 2009 se například týmu geofyziků podařilo ve vyšebrodském klášteře objevit rožmberskou hrobku a 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější