Madura by zachránila snad jen humanitární pomoc. Rusko ho už odepsalo, říká expert
Venezuelský prezident podle Radka Bubna ze Střediska iberoamerických studií FF UK nemá skoro žádné cesty, jak udržet moc. Spojenci režimu z Číny a Ruska ze země stahují investice a podpora armády, o kterou se režim opírá, také nemusí být věčná.
Spojené státy obstavily aktiva venezuelského režimu a daly je k dispozici opozici. Venezuelský Nejvyšší soud naopak obstavil majetek lídra opozice Juana Guaidóa. Která strana momentálně tahá za kratší konec?
Co se týče osobní bezpečnosti, tahá za kratší konec logicky Guaidó. Může být kdykoliv zatčen, ačkoli tento krok by vládní pozici ve světě ještě více zhoršil. Na druhou stranu tahá obecně od začátku této krize za mnohem kratší provaz vláda. Zmrazení venezuelských aktiv se samozřejmě plánovalo delší dobu, ostatně jako celá akce s Guaidóem, která se koordinovala mezi USA a vybranými latinskoamerickými státy.
Ve chvíli, kdy Spojené státy zmrazily aktiva, Venezuela nebude dostávat žádnou hotovost. Pokud jí něco neposkytne Čína, nedostane nic. A Číňané dávají již několik let najevo, že s Madurem příliš nepočítají. Své investice ve Venezuele prakticky zastavili.
Celkový dopad zmrazení aktiv – bude-li krize trvat nadále – situaci v zemi výrazně zhorší. Američané doposud Madura vlastně financovali, kupovali ropu, platili za ni a dodávali zemi benzin, který Venezuela nestíhá pro svůj vnitřní trh rafinovat. Navíc musí svou ropu okamžitě vyvážet, aby vůbec něco měla. Nyní USA obé zastavily a Venezuela nebude mít devizy na dovoz potravin a léků, už nyní zcela nedostatkových. A její zásoby benzinu a nafty mají dle odhadů vydržet deset dní. Bez USA by Venezuela nemohla fungovat tak, jak fungovala. Ruské zbraně kupovala také z peněz od nich.
Je v zemi strach z americké intervence?
Někteří stoupenci vlády se invaze samozřejmě upřímně bojí. Rétorika USA a bývalých reaganovských jestřábů, jako je Bolton či Abrams, je velmi ostrá. Vezměme si, kdyby takto mluvil Putin s některou sousední zemí. Spíše se invazí ale straší.
Jsou samozřejmě i lidé, kteří by ji naopak uvítali. Na sociálních sítích je spousta takových hlasů. Zatím se ale invaze jeví jako vysoce nepravděpodobná. Spojené státy by tím ztratily doteď širokou koalici. Není snadné provést násilnou invazi do Venezuely, když mluvíte o porušování mezinárodního práva na Ukrajině. Jistou „legitimitu“ by invazi mohla dát jedině žádost samotné venezuelské vzdorovlády, jakýsi „zvací dopis“ jako v roce 1968. Považoval bych to však za vyloženou politickou sebevraždu.
Invazi by neschválily latinskoamerické vlády. Na straně opozice a USA je například Argentina, kde se letos konají prezidentské volby. Argentinský prezident si prostě nemůže dovolit podporovat invazi Američanů do latinskoamerické země a zároveň jít k volbám.
Stejně tak Kanada, která okamžitě uznala Guiadóa. Kanadský premiér Justin Trudeau, který napsal dojemný nekrolog Fidela Castra, nebude podporovat americkou invazi do latinskoamerického státu. Invaze je tedy velmi nepravděpodobná. Ostatně ji odmítla i brazilská vláda, která je po Američanech rétoricky nejtvrdší. O Evropě pak ani nemluvě.
To by muselo ve Venezuele dojít opravdu k nějakému děsivému krveprolití, kdy by se intervence mohla vysvětlovat jako akce humanitárního rázu. Anebo by se zásadně ublížilo americkým diplomatům, kteří hodlají v zemi zůstat proti Madurově vůli. Ovšem to jsme na poli spekulací.
Hraje roli i všeobecný odpor Latinoameričanů k zásahům Spojených států?
Velikou, vlastně klíčovou. Lidé, kteří mají v americké vládě Venezuelu na starosti, poradce pro národní bezpečnost John Bolton a speciální diplomat pro Venezuelu Elliott Abrams, byli aktivní v Reaganově administrativě v 80. letech. Tedy v době, kdy probíhala krize kolem Nikaraguy a obecně krize ve Střední Americe. Těmto lidem šlo primárně o boj proti údajné komunistické hrozbě, mnohem méně o pak demokracii, když vyzbrojovali a podporovali neuvěřitelně represivní vlády, v případě Guatemaly režim vlastně genocidní. Velmi neoblíbený je pak sám Trump, který si to u „latinos“ cíleně zavařil. Do Latinské Ameriky raději ani necestuje a deleguje tuto agendu na svého viceprezidenta.
Jaký je momentálně ve venezuelské krizi zájem Ruska? Chtělo by Madura udržet u moci?
Rusko Madura zjevně odepsalo. Lukoil se z Venezuely stahuje. Rusko dalo jasně najevo, že bude chtít splatit všechny dluhy. Rusové by rádi, kdyby Maduro z prestižních důvodů chvíli vydržel a věc by nebyla vnímána jako jasné vítězství USA, protože do něj investovali nějaké prostředky a on jim znovu částečně otevřel Latinskou Ameriku. Velmi racionálně ale vidí, že
