Když jeden Federer vládne všem. Před patnácti lety začala éra tenisového čaroděje
V sobotu uplyne přesně patnáct let od okamžiku, kdy se světovou jedničkou stal tehdy dvaadvacetiletý Švýcar Roger Federer. Vydržel tam od 2. února 2004 rekordních 237 týdnů v kuse. Tento počin stojí za připomenutí už proto, že jej dodnes nikdo nepřekonal.
Švýcar od té doby dokazuje, že není jen strojem na úspěchy. Je především celosvětově oblíbeným sportovcem, jemuž obvykle fandí celé hlediště. I proto se proti němu špatně hraje. Navzdory nesmírné popularitě zůstal sportovním gentlemanem a férovým hráčem. Jak říká, snaží se být věrný heslu „Je milé být důležitý, ale je důležitější být milý“.
„Dřív jsem cítil obrovskou potřebu vyhrávat. Všechno jsem tomu podřizoval. Během své kariéry jsem si ale uvědomil, že když prohrajete bod, hru, set a občas i celý zápas, nic se neděje. Tak to v životě chodí a opravdové legendy se nepoznají podle toho, jak prožívají vítězství, ale podle toho, jak se vyrovnávají s prohrami,“ řekl Federer před dvěma lety v interview pro Hospodářské noviny.
„Nikdy to ale nesmíte nechat zajít tak daleko, abyste k věcem přistupoval lhostejně. V životě i v tenise se musíte snažit vždy udržet rovnováhu. Snažím se říct, že prohry stále musí bolet a z vítězství se musíte pořád dokázat radovat. V opačném případě ztrácí všechno smysl,“ dodal.
Přiznává, že stát se úspěšným tenistou byl odjakživa jeho sen. A když už to dokázal, cítí povinnost vytěžit z toho maximum.
Fotbal musel ustoupit
Federer se narodil 8. srpna 1981 v Basileji. Otec Robert je Švýcar, matka Lynette pochází z Jihoafrické republiky. Malý Roger začal hrát tenis v Munchensteinu nedaleko Basileje. Nebylo však jasné, zda
