Toyen s tajenkou. Luštit záhadnou malíř(ku) můžete ve Valdštejnské jízdárně
První volbou, kam jít na výstavu po otevření galerií, by asi měla být velká retrospektiva české malířky pracující pod pseudonymem Toyen. V pražské Valdštejnské jízdárně můžete vidět výstavu srovnatelnou s nedávnou expozicí děl Mikuláše Medka.
„Toyen měla bloček, do kterého kreslila kouzelné kresbičky, jejichž herci jsme bývali často i my všichni, náš přátelský kroužek. Měla čistou lineární kresbu, zjednodušenou až na výtvarné samoznaky, a jen málokdy nám ukázala své výtvory,“ vzpomínal Vítězslav Nezval na přelomu let 1957 a 1958. Toyen tehdy žila déle než deset let v Paříži odříznuta od českého prostředí. Pravděpodobně ani Nezval asi netušil, že jeden z bločků, které ho v první polovině 20. let okouzlily, stále existuje.
Zachovaný skicář dokumentuje inspirační zdroje prvních slavných malířčiných obrazů, umožňuje nám vychutnat kouzlo raných kreseb Marie Čermínové (1902–1980) a ocenit Nezvalův úsudek. Skicář patří k zajímavostem výstavy Toyen: Snící rebelka, kterou připravily kurátorky Anna Pravdová, Annie Le Brunová a Annabelle Görgenová. Než se výstava přesune do Hamburger Kunsthalle a do Musée d’Art Moderne de Paris, potrvá až do poloviny srpna ve Valdštejnské jízdárně. Kultivovaná instalace, kterou navrhl Zbyněk Baladrán, je pojata chronologicky a zahrnuje celou šíři tvorby spojené se jménem Toyen.
Malý zázrak v Domě umělců
Ve středu 14. listopadu 1923 začala v Rudolfinu výstava Bazar moderního umění. Do prostor, které těsně sousedily s poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění v téže budově, vtrhli s bezostyšnou dravostí mládí členové uměleckého svazu Devětsil, jimž vesměs bylo jen něco přes dvacet let. K atrakcím výstavy patřila krejčovská panna, kuličkové ložisko či zarámované zrcadlo s nápisem „Váš portrét, diváci!“ Teoretikem hnutí byl třiadvacetiletý Karel Teige, který při této příležitosti napsal: „Rodí se nové oblasti a poezie rozšiřuje své hranice, vystupuje z břehů a spájí se s mnohotvarým moderním životem glóbu.“ Heslo členů Devětsilu představoval poetismus, spojení moderní poezie, výtvarného umění, architektury, jazzu, fotografie a filmu do nového životního stylu, v němž se každý měl stát básníkem.
Prostřednictvím Bazaru moderního umění se veřejnosti poprvé představila trojice Jindřich Štyrský, Jiří Jelínek, vystavující pod pseudonymem Remo, a nejmladší účastnice vůbec, Marie Čermínová, která si při této příležitosti osvojila jméno Toyen. Seznámili se teprve v létě 1922 během prázdnin na ostrově Korčula a o rok později společně vstoupili do Devětsilu. V Rudolfinu vystavila Toyen na podzim 1923 sedm olejomaleb. V té době byla pod svým občanským jménem známá jako krajně levicová aktivistka. „Toyen byla v první pražské komunistické
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
