Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Běloruský diktátor osobně nařídil únos letadla, aby se pomstil novináři

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Našemu novinářskému kolegovi, bezprávně zatčenému běloruskému novináři Ramanu Pratasevičovi, hrozí mučení, dlouhé vězení, možná až trest smrti. Jeho osud, spojený se skandálním zadržením dopravního letadla, je pro nás dnes zprávou číslo jedna.

A dále: vicepremiér Jan Hamáček pořád ještě mlží, pokud jde o jeho moskevskou cestu necestu. Českou biskupskou konferenci rozděluje názor na Hanu Lipovskou. Přinášíme podrobný přehled zemědělských dotací z EU, které získaly firmy holdingu Agrofert. Z práce svých kolegů dnes vybíral Petr Koubský.

Bělorusko je krásná země plná hlubokých lesů a tichých jezer. Hrají tam docela dobrý hokej, což dnes večer vyzkoušejí naši reprezentanti, vyrábějí tam největší auta na světě. A vládne tam brutální a odporná diktatura. Včerejší únos letu FR4978 a následné zatčení novináře, který je pro režim „teroristou“ proto, že o něm kriticky píše, je čin, který nám nesmí být lhostejný. Bělorusko má kromě krásné krajiny také děsivé dějiny – svou polohou je předurčeno k tomu, aby bylo opakovaně ničeno, pleněno a zotročeno. Když se nedávno do Evropy vrátily lepší časy, Bělorusko vynechaly. Nemůžeme-li pro tamní lidi udělat nic víc, držme jim alespoň palce. A proč to všechno povídám: samozřejmě pro vás o tomto hlavním tématu dne máme obsáhlý text od Petry Procházkové, která má výborné informace a kontakty přímo na místě. Stejným tématem se zabývá také náš dnešní podcast, v němž se Filip Titlbach vyptává Petry a spolu s ní také dalšího kolegy Michala Tomeše, který doplňuje důležité informace o pravidlech civilního letectví.

Týž autor, tedy Michal Tomeš, vysvětluje v samostatném článku, co by obnášelo uzavření běloruského vzdušného prostoru, zda si pilot Ryanairu mohl dovolit neposlechnout pokyn k otočce do Minsku a proč let FR4978 neklesal na přistání ve Vilniusu už nad Běloruskem, což by normálně měl. Povinná četba pro zájemce o letectví a pro ty, kdo chtějí detaily skandálního případu.

K tématu běloruského incidentu máme také obsáhlý komentář Michaela Žantovského, který dodává mezinárodněpolitické souvislosti. „Lukašenko násilně zasáhl proti letadlu letecké společnosti jedné členské země EU na cestě z hlavního města druhé členské země do hlavního města třetí. Pokud Vladimir Putin ve svém projevu hovořil o vymezování a překračování červených čar, je nejvyšší čas, aby si ty svoje vytyčila i EU.“

Českoslovenští vojáci v záloze, to je název paramilitární skupiny, jejíž část pozatýkala v dubnu česká policie v souvislosti s kauzou Vrbětice. Slovenský publicista Tomáš Forró poutavě vysvětluje, jak poznal některé příslušníky této skupiny na Donbasu jako separatistické bojovníky. Forró nabízí pozoruhodné souvislosti a vazby. Popisuje svět „subkultury proruského všeslovanstva“ v Česku a na Slovensku – „od hospodských tlučhubů přes aktivisty a členy ultrapravicových skupin až po zanícené dezinformátory“. Mimochodem, Forró strávil na obou stranách donbaského konfliktu několik let, těžko bychom hledali široko daleko někoho, kdo tamním poměrům rozumí více. A napsal o tom úchvatnou knihu.

Česká vláda chce u Soudního dvora EU napadnout audit, který konstatoval střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Holding Agrofert už svou žalobu na tomtéž místě podal, což je poněkud překvapivé – vláda o tom prý nic neví. Zamotanou situaci vysvětluje Jan Moláček.

A když už jsme u toho, dnes jsme vydali analýzu, kterou si jinde nepřečtete. Sestavila ji naše investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová a ta se specializuje na rozplétání složitých ekonomických případů. Tentokrát dala dohromady přehled zemědělských dotací z EU, které získal koncern Agrofert. Tabulky a seznamy vypadají na první pohled suše, ale věřte, že to je krajně zajímavé čtení. Součet za roky 2017 až 2019 (novější data nejsou ještě k dispozici) činí 2,9 miliardy korun. Kolik z toho připadá na ekologické zemědělství? Celých šest desetin procenta. Ať žije živočišná a rostlinná velkovýroba!

Bob Dylan slaví osmdesátku, což je pro nás, kdo ho posloucháme celý život, nepříjemnou připomínkou, kolik je už nám. Nad titulkem našeho článku k jeho výročí mi zatrnulo, protože tam stojí „oslavenec se tím dobře baví a nebeskou bránu zkrápí svou vlastní…“, naštěstí následuje slovo whiskey. Co bychom si tak k té osmdesátce pustili z nepřeberného výběru? Navrhuju jednu krásnou poctu Dylanovi v podání Roberta Křesťana a již zesnulého Pavla Bobka a pak přímo od Mistra jednu ne úplně neznámou, ale také ne z těch nejprofláknutějších. Tak ať se knockin‘ on heaven’s door odkládá co nejdéle!

Jan Hamáček začíná připomínat farmáře z té anekdoty, co má pointu: „Některé věci nevysvětlíš.“ Rozhovor, který s ním vedli Bára Janáková a Lukáš Prchal, mu k tomu dal dobrou příležitost, bohužel zas promeškanou. Do výkladu, jak to bylo s jeho cestou do Moskvy, se zamotává čím dál tím víc. Člověku je ho až líto, jenže nic naplat, je místopředsedou vlády, ne farmářem. Ostatně, ten vtip není ani moc dobrý.

Představitelé katolické církve jsou v neshodě a příčinou je Hana Lipovská, kterou Česká biskupská konference nominovala do Rady České televize. Novinkou je, že tentokrát nejde o spor Halík a Holub (plzeňský biskup) versus všichni ostatní. Ke kritikům paní Lipovské se přidal také vlivný konzervativní prelát, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který je také předsedou České biskupské konference. Ten Lipovskou vyzval, aby na svůj post dobrovolně rezignovala. Opačný názor ovšem zastává například ten nejvlivnější, tedy kardinál Dominik Duka. Prokop Vodrážka ve svém článku vysvětluje, že jde hlavně o ideologický spor, o kulturní válku. Velmi důležitý text pro pochopení, jak jsou rozděleni čeští katolíci!

V Singapuru zkoušejí naprostou novinku – dechový test na koronavirus. Není spolehlivější než antigenní testy, ale je pohodlný a rychlý: výsledek do dvou minut. Popisuje Magdalena Slezáková.

Jiří Pehe ve svém komentáři zvažuje, k čemu je dnes dobrá Visegrádská čtyřka a na čem se ještě dokáže shodnout. (Na reptání proti Bruselu, ale ne moc velkém, aby nebyly ohroženy dotace, říká zhruba.)

Čeští lékaři a vědci nenašli ani po roce shodu v přístupu k epidemii covidu-19. Jejich spory matou veřejnost a ničí jejich vlastní autoritu. Není to zrovna zábavný článek, nepsal se mi snadno a jsem rád, že ho mám za sebou. I když – mám? Nejsem si tím jistý. Toto téma tu s námi bude dál. Nevím ostatně ani to, jestli mám pravdu; přesněji řečeno, jestli toto je celá a podstatná pravda o situaci. Je to velice obtížný terén.

Co najdete v úterním tištěném vydání Enka?

Ta stíhačka na obrázku na titulní straně je MiG-29. Stará mašina, ale spolehlivá. A pod křídly má rakety vzduch-vzduch, což není přesně to, co chcete vidět z okénka. Čí výsostné znaky nese, to si domyslete sami.

A co dalšího se dočtete v úterním Deníku N?

  • Z jakého důvodu se v českých firmách zatím očkovat nebude, přestože o to mají zájem.
  • Jak si ministr zdravotnictví převádí pacienty z nemocnice, kde je ředitelem, do své soukromé praxe.
  • Kolik agentů běloruské KGB se podílelo na únosu letadla a zatčení novináře Ramana Prataseviče.
  • Co by pro evropské letecké společnosti obnášelo přestat létat přes Bělorusko a do něj.
  • Nač se vymlouvá Jan Hamáček, když vysvětluje, že na některé naše otázky neodpoví.
  • Které dovednosti musí stát mít, aby zajistil svou kybernetickou bezpečnost, a proč na tomto poli Česko nemístně šetří.
  • Proč se psychicky hroutí vysokoškolští studenti, kteří už rok neviděli školu zevnitř.
  • O čem si ještě vůbec mohou mezi sebou povídat státníci zemí V4.
  • Kam až zkusí zajít Lukašenko, když testuje západní trpělivost.
  • Čím si připil Bob Dylan na oslavě svých osmdesátých narozenin.
  • Jaké poučení si máme odnést ze seriálu Stručné dějiny vyhlazování vysílaného kanálem HBO.
  • Komu a za co zakázali pořadatelé vstup na Velkou pardubickou.

Odjinud

Nejtrapnější orgán lidského těla je evolučním zázrakem.“ – Neříkejte, že na to nekliknete! Takto se musejí psát titulky. (No dobře, „lidského“ jsem si přidal. Ale ten článek je velice poučný a dobrý.)

Český mazut v Severní Makedonii a proč tam nemá co dělat. Rozbor málo známého tématu od Pavly Holcové na serveru Investigace.cz.

Trolling známe všichni (bohužel), ale víte, co to je sealioning neboli „lachtanování“? (Snad ještě protivnější.)

UFO, nafilmovaná v posledních letech americkými ozbrojenými silami, nejsou mimozemšťané. Jestli si chcete ponechat romantické představy o zelených mužíčcích, raději to nečtěte, bude vám smutno. (Mně bylo.)

Víte, co je Dunbarovo číslo? Britský antropolog Robin Dunbar roku 1993 odvodil z pozorování šimpanzů a z porovnání jejich mozku s naším, že nejvyšší počet lidí, se kterými můžete zároveň udržovat smysluplné kontakty (to jest, pamatovat si alespoň, o čem jste s dotyčným mluvili posledně), je sto padesát. Nová studie tvrdí, že se Dunbar mýlil a že klidně můžete mít přátel více. Co myslíte?

Citát na závěr

„Počítači! Prášky na bolest!“

„Další dávka je dostupná za tři hodiny a čtyři minuty.“

Zamračím se. „Počítači: kolik je hodin?“

„Je devatenáct patnáct moskevského času.“

„Počítači: nastav čas na dvacet tři hodin moskevského času.“

„Hodiny nastaveny.“

„Počítači: prášky na bolest.“

Robotická ruka mi podává pilulky a sáček vody.

– Andy Weir: Project Hail Mary

Čtete Notes? Vyzkoušejte i naše další newslettery! Naši redaktoři pro vás píšou týdenní souhrny o domácí politické scéně, aktuálním dění v USA, Německu nebo o světě vědy a techniky.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější