Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stručné dějiny vyhlazování si neberou servítky. Jak se po jejich zhlédnutí vyrovnat s „bílou vinou“ a jak se nás vůbec týká?

Církev a místní obyvatelstvo, to byla v historii značně třaskavá směs. Foto: HBO Europe
Církev a místní obyvatelstvo, to byla v historii značně třaskavá směs. Foto: HBO Europe

Nepochybně se nacházíme ve zlaté éře velkoprofilových autorských dokusérií. Projektů, na něž bylo vynaložené velké množství prostředků a s nimiž je distribučně nakládáno jako s velkými událostmi – ostatně se jimi pak také stávají. Letos to mimo jiné byly Allen v. Farrow, Q: V oku bouře a nyní Stručné dějiny vyhlazování. Opět z dílny HBO, opět s potenciálem vyvolat silnou kontroverzi. Jde totiž o příběh o koloniálním násilí a jeho trvajících následcích. Má ale co říct i nám v Česku?

O kolonizaci, imperialismu a rasismu jsme se v Evropě už naučili v nějaké míře mluvit. Stále jde však o nepříjemné téma, které je většinou uchopeno s taktem a s opatrností vůči těm, kteří by se mohli „urazit“. Stručné dějiny vyhlazování ale nejsou ohleduplným dílem a být jím nechtějí. Doslovný překlad originálního titulu Vyhubte všechny barbary je podle dokumentaristy Raoula Pecka mantra, která Evropě a jejímu severoamerickému klonu přinesla prosperitu. Jde jen o první šrapnel, který naším směrem odvážný projekt vyšle.

Oběti a viníci

Haitský filmař vytvořil čtyřdílnou esej, v níž velmi osobitým způsobem hledá jednotící prvek či soustřednou energii násilí, kterého se svět od evropské civilizace dočkal. Studuje násilné ovládnutí Afriky i Amerik a vznik konceptu bílé nadřazenosti, jehož prostřednictvím se kolonizátoři své zločiny pokusili vysvětlit. Označuje je za stále živá témata, s nimiž se velký kus světa dodnes vypořádává buď z pozice „viníka“, nebo „oběti“.

Peck však hned zkraje deklaruje, že by se rád pokusil tuto dvousečnou optiku opustit, byť

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Streamovací služby

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější