Opakování trestu, který nefunguje, jen ukazuje, že si nevíme rady, říká dětský psycholog
Lars Lyster pracuje s dětmi, které trpí vážnou poruchou chování. Jako dětský psycholog se zaměřuje na diagnózu komplexního traumatu. „Absence léčby u této poruchy je problematická pro celou společnost, mnoho případů páchá sebevraždy nebo končí na ulici,“ říká odborník, který pracuje v centru pro odhalování násilí, traumatického stresu a prevenci sebevražd. Nově se v Norsku věnuje i dětem, které byly vychovávány bojovníky ISIS.
Podle statistik problematických dětí přibývá, proč tomu tak je?
Troufám si říct, že počet je stejný, jen se nyní dají lépe odhalit. Naučili jsme se jak definovat, co je problematické a co v pořádku. Osvěta kolem psychologické péče docílila, že rodiče i učitelé už vědí, čeho si všímat a kdy vyhledat pomoc.
Na přednášce v Praze jste zmínil, že dřív byla u dětí populární diagnóza adhd, pak porucha autistického spektra a nyní to je trauma. Proč?
Populární možná není to pravé slovo, ale vidím tu určitý trend. Když jsem začínal, pracoval jsem s mnoha dětmi, které byly nálepkované slovem „ADHD“. O deset let později se to samé stalo s poruchou autistického spektra. Nyní se říká, že za všechno může trauma. Takhle jednoduché to ale není. Všechno se zkrátka nedá svádět na tuto diagnózu. Mnoho dětí má problémy s
