Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Brutální pád bitcoinu: proč Čína utáhla kryptoměnám smyčku kolem krku

„Čínské bitcoinové těžařské komunitě se po nynější změně politiky honí hlavou, jestli se její čas v Číně nekrátí… Dopad pocítí celý svět.“ Foto: Adobe Stock
„Čínské bitcoinové těžařské komunitě se po nynější změně politiky honí hlavou, jestli se její čas v Číně nekrátí… Dopad pocítí celý svět.“ Foto: Adobe Stock

V Číně se kryptoměny těží ostošest a za tři roky se očekává rekord. Ale také 130 milionů tun škodlivých emisí: jen těžba bitcoinu v Číně spotřebuje víc elektřiny než celé Česko. Čínská vláda proti kryptoměnám podniká tažení, nejen kvůli obavám o životní prostředí. Strana tím chrání svou moc.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Poprvé to chvění ucítili už ráno. Ale než přišel pokyn k rychlé evakuaci, bylo už po poledni a budova vibrovala tak silně, že i lidé venku na ulici prchali pryč v panice. Těžko se jim divit: mrakodrap SEG Plaza v jihočínské megalopoli Šen-čen má 79 pater a patří k nejvyšším stavbám ve městě. Když se otřásá takový kolos, je moudré vzít nohy na ramena.

Ze Šen-čenu – jedné ze čtyř zvláštních ekonomických zón, kde Komunistická strana Číny začala na konci 70. let experimentovat s tržním hospodářstvím – je dnes bujná metropole, největší středisko technologických inovací v zemi. Sídlí tam mnozí z čínských internetových obrů včetně Tencentu nebo Huawei. Na Západě se městu často přezdívá „čínské Silicon Valley“.

SEG Plaza je toho ruchu součástí. V prestižní budově plné kanceláří a obchodních prostor předevčírem pracovalo na patnáct tisíc lidí. Než přišel evakuační poplach, zažili pořádný strach. „Nejdřív jsem si kolem jedenácté dopoledne všiml, jak se mi chvěje voda ve sklenici. A pak se to stalo zas. Otřesy byly pořád silnější a silnější. Na chodbách nebylo pro samé lidi k hnutí a výtahy byly tak přeplněné, že jsem musel z budovy utéct po schodech. K smrti jsem se bál,“ popisuje pracovník z 28. patra ve zprávě čínského serveru Ťie-mien sin-wen.

Netrvalo dlouho a titulky z čínských médií oblétly i svět: „Tajemné vibrace šenčenského mrakodrapu!“ Žádné zemětřesení zaznamenáno nebylo, meteorologové hlásili „jemný vánek“ – byla to záhada.

Panika v Šen-čenu. Zdroj: HKFP, Twitter

Dnes, po dvou dnech, už předběžná vyšetřovací zpráva mluví o rezonanci způsobené souběhem vícera faktorů: povětrnostních podmínek, teploty, vibrací pod zemí projíždějících vagonů metra.

Ale na čínské sociální síti Weibo se už dávno rozběhla smršť spekulací. Přičemž za zmínku teď stojí hlavně jedna z nich: „Někteří lidé jsou přesvědčeni, že tisíce v mrakodrapu umístěných těžařských strojů na bitcoin se nějak synchronizovalo se

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Čína

Finance

Kryptoměny

Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější